Za výtržnictví hrozily Frühaufovi až dva roky vězení, žalobkyně pro něj navrhovala peněžitý trest 25 000 korun.

„Přiklonila se k názoru soudu, že v hlavním líčení se nepodařilo s jistotou prokázat, že to byl právě obžalovaný, kdo házel vejce,“ vysvětlil mluvčí postoj dozorové státní zástupkyně Táni Dočekalové.

Třiašedesátiletý muž z Kladna vinu od počátku popíral, své stíhání označil za hysterickou mašinerii. U soudu, kde se hájil sám, uvedl, že 17. listopadu 2014 při shromáždění na pražském Albertově pouze troubil na vuvuzelu. Rozčílilo ho prý, že Zeman v projevu zlehčoval podíl studentů na událostech z listopadu 1989. Poté ho zadrželi policisté v civilu, kteří po něm údajně chtěli, aby označil skutečné vrhače vajec z řad demonstrantů, což odmítl.

Obvodní soud Frühaufa osvobodil, protože nebylo prokázáno, že se stíhaný skutek vůbec stal. Vůbec se tak nezabýval tím, zda by obžalobou popsané počínání na podobné akci skutečně bylo hrubou neslušností ve smyslu trestního zákoníku.

Incident se stal při odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu. Lidé tehdy Zemanovi na transparentech vytýkali náklonnost k Rusku či vztah k alkoholu. Z davu létaly předměty a zaznívaly výzvy k odstoupení z funkce. Za chování při demonstraci byl však nakonec obžalován pouze Frühauf. Svědčili proti němu dva zasahující policisté, soudce Milan Rossi však jejich výpovědi označil za nevěrohodné. Práci policie na Albertově zkritizoval.

Policie po akci nejprve konstatovala, že vrhači spáchali maximálně přestupky proti občanskému soužití. Úředníci městské části pak rozhodli, že házení nebylo ani přestupkem. Později ale magistrát nařídil Praze 2, aby čin jako přestupek posoudila. Policisté nakonec začali skutek na pokyn státního zastupitelství vyšetřovat jako trestný čin. Soudce kauzu původně rovněž poslal do přestupkového řízení, žalobkyně však proti tomu úspěšně podala stížnost, a proto se věc musela projednat v hlavním líčení.