Po většinu příštího roku ještě Spojené státy na afghánském území ponechají stávajících 9800 příslušníků americké armády, informoval Obama, a potvrdil tak předchozí informace amerických médií. Na základě nového plánu začne snižování počtu amerických vojáků v Afghánistánu až v roce 2017. V tomto roce má jejich počet klesnout na 5500, přičemž rozmístěni budou na čtyřech základnách - v Kábulu, Bagrámu, Dželálábádu a v Kandaháru.

Prezident upřesnil, že američtí vojáci budou nadále cvičit afghánské síly a bojovat proti zbytkům teroristické sítě Al-Káida. O pokračování americké pomoci prý USA požádal Afghánistán.

Závazky USA vůči afghánskému lidu trvají. Afghánské síly stále nejsou tak silné, jak by měly být, zdůraznil Obama, jenž odmítl připustit, aby se z Afghánistánu stalo rejdiště teroristů. "Jako vrchní velitel nedovolím, aby byl Afghánistán využíván jako bezpečný přístav pro teroristy útočící opět na naši zemi," zdůraznil Obama. Připomněl, že islamistické hnutí Taliban v poslední době zaznamenalo jisté úspěchy a je stále schopno provádět teroristické útoky ve městech, jako je Kábul.

Nynější rozhodnutí by podle něj mělo Talibanu ukázat, že jediným způsobem, jak dosáhnout úplného stažení amerických vojáků, je mírová dohoda mezi Talibanem a afghánskou vládou. Americké rozhodnutí podle něj rovněž "otvírá cestu k trvalé přítomnosti NATO" v Afghánistánu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes rozhodnutí USA zůstat v Afghánistánu uvítal. Aliance podle něj v příštích týdnech přijme zásadní rozhodnutí o budoucím rozsahu zbytku své podpůrné mise v Afghánistánu. "Zásadní příspěvek Spojených států bude při úvahách o dalším postupu důležitým faktorem," zdůraznil šéf NATO.

Šéf Bílého domu měl v úmyslu dokončit stahování amerických vojáků z Afghánistánu před svých odchodem z funkce v lednu 2017. Ve zmíněné asijské zemi měla podle původního záměru zůstat jen malá skupina členů americké armády, především k ochraně velvyslanectví USA v Kábulu.

Mezinárodní jednotky oficiálně ukončily bojové operace v Afghánistánu loni, kdy odpovědnost za bezpečnost v zemi plně převzaly afghánská armáda a policie. Americké síly, stejně jako další vojáci NATO pokračují v jejich výcviku a v poradenství.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se ale v posledních měsících dále zhoršila. Islamistické hnutí Taliban, které již dříve ovládalo rozsáhlá území na afghánském venkově, si nyní troufá útočit i na velká města. Koncem září bojovníci Talibanu na několik dní obsadili severoafghánské město Kunduz s 300.000 obyvateli. Nyní jsou prý před branami města Ghazní na jihovýchodě Afghánistánu.

Český premiér Bohuslav Sobotka už minulý měsíc po jednání s šéfem NATO Stoltenbergem řekl, že Česko se pravděpodobně bude vojensky angažovat v Afghánistánu i po roce 2016.

Česká armáda má schválenou misi v Afghánistánu zatím do konce roku 2016. V zemi na začátku září působilo 281 vojáků. Většina z nich slouží ve strážní rotě, která hlídá okolí letecké spojenecké základny Bagrám. Česko svým počtem vojáků patří mezi deset největších přispěvatelů do mezinárodní operace. V zemi je ale také český lékařský, výcvikový a logistický tým.