Zástupce ministerstva školství se pořadu Otázky Václava Moravce nepodařilo získat. Po dlouhých peripetiích a příslibech se ministerstvo rozhodlo, že svého zástupce do pořadu nepošle.

Za zástupce ministerstva tak byl ministerstvem označen profesor Václav Haňka. Ten se však žádným zástupcem ministerstva být necítí. Sám Haňka přitom komunikaci vlády a ministerstev také nepovažuje za zdařilou: „Česká společnost je ve vření, kdy zjišťujeme, že cokoliv se udělá, se rozkrade, vytuneluje, ztratí, byť by to mohlo být správné.“

Profesor Haňka byl členem expertní komise, kterou ministerstvo požádalo o přípravu a komunikaci zákona. Dobešův resort se přitom právě jeho osobností při obhajobě svých kroků zaštiťuje. Václav Haňka však se současnou podobou především zákona o finanční pomoci studentům nechce mít nic společného.

To, co je dnes na stole, nemá s tím, co jsme vypracovávali nic společného, říká profesor Haňka

Zákon se totiž od před rokem projednávané verze zásadně změnil. Místo, aby pomáhal studentům z nemajetných rodin studovat na VŠ, byl nasměrován tak, aby vybral školné a z půjček studentům udělal výhodný byznys pro banky na úkor státní kasy.

Připravované zákony tak odnesou studenti střední třídy, protože splácet nebudou jen ti, kteří překročí průměrný plat, jak bylo původně navrhováno, ale všichni, kteří dosáhnou dvojnásobku životního minima.

„Záměr je uspěchaný, zákon se soustředí na splácení školného. Minulé léto byl věcný záměr téměř hotov, od té doby se změnil k nepoznání,” shrnuje profesor Haňka.

Podle rektora Karlovy univerzity profesora Václava Hampla je i druhý zákon, tedy zákon o vysokých školách neprovázaný a chaotický. Profesor Haňka částečně oponuje. Říká, že druhý zákon má jasnou strukturu, ale je na něj nabalena spousta nesmyslného balastu, který může ve studentech vzbuzovat obavy.

To, že zákony ve studentech vzbuzují obavy, potvrzuje Zdeněk Roučka, předseda akademického senátu v Brně. Ten vítá názor Václava Haňky, že zákon o finanční pomoci studentů by měl být přepracován.

„Systém, který nepřináší žádné peníze do vysokých škol, vede k záplatování rozpočtu škol z kapes studentů a je připraven naprosto chaoticky, dělá i z příznivců školného jeho odpůrce,“ dodává Zdeněk Roučka.

Chaotické zákony a snaha ovládnout akademickou obec, to je reforma VŠ

Z půjček totiž bude prakticky profitovat bankovní sektor, napříč tomu, že podle Haňky bylo původně nastaveno financování státem. V aktuální verzi zákonů se však předpokládá, že půjčky by zajišťovali komerční subjekty a stát by byl garantem studentských půjček.

Ke kritikům současných zákonů o vysokých školách se řadí i profesor práva z Cardiff law school Jiří Přibáň: „To, čemu čelíme, je kontrarevoluce průměrnosti – ta se rozlézá i ve smyslu způsobu, jak jednají politici s akademickými hodnostáři.“

I z toho důvodu je Jiří Přibáň rád za slova profesora Hampla, že je třeba zpřísnit kritéria na vysokých školách. „Univerzit je moc, mělo by se postavit pár špičkových a ty by měly být jasně odděleny od zbytku. To, k čemu však dnes dochází, je však snaha politiků kontrolovat akademickou obec,“ dodává Jiří Přibáň.

Ze školného by se přitom podle profesora Přibáně neměla stát záplata, ale bonus, který by do VŠ proudil: „Musíme si přitom dát pozor, abychom se vyvarovali obou extrémů - je zcela správné rozšířit co nejvíce sociální síť, ale na druhou stranu nejde, aby byla střední třída, což studenti jsou, zcela bez finanční odpovědnosti za svá studia, na stranu druhou je extrémní americký model, kdy si studenti platí veškeré náklady.“

Studentský dluh je přitom podle Jiřího Přibáně další bublina na americkém trhu, která bude mít podle odborníků podobné důsledky, jako měla bublina hypoték, jež byla v roce 2008 jedním ze startérů současné ekonomické krize.

Dobeš je v jednání nekompetentní, bude jeho roli suplovat Nečas?

Profesor Přibáň přitom kroutí hlavou nad současným způsobem, jakým ministerstvo školství s akademickou obcí komunikuje. Pro další jednání proto navrhuje: „Nenaslouchat těm, kteří si chtějí ze školného byznys. Myslím, že ministr Dobeš už měl dávno odstoupit, protože způsob, jakým komunikuje s veřejností a akademiky je bezprecedentní. Navíc evidentně podlehl tlakům finančních subjektů.“

A jaké změny by tedy univerzitní půda byla ochotná akceptovat? „Chceme změny, které povedou ke kvalitě. Jsou důležitější věci než školné, které nemají žádný death line vůči volbám,“ upozorňuje rektor Karlovy univerzity.

Ovšem sám příliš v budoucnost jednání s mnistrem Dobešem nevěří. „Bavit se o věcech, kdy jedna z těch stran odmítá měnit svá stanoviska, je pro mě ztráta času,“ říká Hampl s tím, že přesto Dobeše jako partnera uznávat musí. Význam to však nemá, když se s ním prakticky odmítá bavit o nějakých změnách.

Do celé věci se tak musí vložit předseda vlády Petr Nečas. A tak jak členové poradní komise i rektor UK mají schůzky s premiérem, který se snad pokusí celou situaci uklidnit.