Expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla nedávno poskytl obsáhlý rozhovor serveru Aktuálně.cz. Bývalý politik, který byl šéfem poradců Bohuslava Sobotky za časů jeho premiérování, se rozhovořil hlavně o prezidentu Miloši Zemanovi. Znovu se vrátil k roku 2003, kdy Zemana tehdy jeho vlastní kolegové „zařízli“ během parlamentní volby prezidenta.

Vladimír Špidla v interview tvrdí, že Miloš Zeman se nikdy neměl stát prezidentem a neměl by jím být ani teď. Prý hluboce pohrdá lidmi, jde mu pouze o moc a v roli hlavy státu je nejnebezpečnější, protože mu nikdo nemůže přistřihnout křídla. 

Proto Špidla v roce 2003 pracoval na jeho nezvolení. Byť ho Zeman po svém odchodu sám doporučil na šéfa strany. Následně, jak známo, 27 poslanců a senátorů za ČSSD hlasovalo proti vlastnímu kandidátovi.

Má Špidla pravdu, nebo je dobře, že je Zeman prezidentem? ParlamentníListy.cz oslovily jednu z nejrespektovanějších osobností sociální demokracie v její polistopadové historii, letitého poslance a ústavního právníka profesora Zdeňka Jičínského.

Profesor Jičínský v úvodu připomíná, že po boku Miloše Zeman a Vladimíra Špidly pracoval na volební kampani v jižních Čechách, kde byl Špidla předsedou krajské organizace. „Mám z té doby osobní zkušenosti. Rozdíly mezi Špidlou a Zemanem se výrazně ukázaly v době, kdy Zeman končil volební období jako premiér v letech 2001 a 2002 a před tím složil funkci předsedy ČSSD a navrhl za sebe Vladimíra Špidlu. Navrhl ho trošku zvláštním způsobem, který se Špidly mohl jistým způsobem dotýkat, ale nechci to zhušťovat na tento osobní moment. Faktem je, že Miloš Zeman v roce 2002, kdy se začínal hledat budoucí kandidát na prezidenta, se dopustil řady chyb taktické povahy, protože nechtěl v prvním kole kandidovat a nebylo to po mém soudu dobře. Zeman tím uvolnil prostor k tomu, aby se v rámci sociální demokracie formovaly různé názory včetně osobních kandidatur,“ vzpomíná Zdeněk Jičínský.

„Podstatné je, že se konalo stranické referendum, z něhož jasně vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Poté se v rámci sociální demokracie zformovala skupina, která byla proti jeho kandidatuře, včetně Špidly, Grosse, Zaorálka a dalších. To byla veliká chyba, která způsobila štěpení, které v rámci ČSSD není překonáno dodnes. Pro většinu členů a sympatizantů strany byl nespornou autoritou, která měla na prezidenta kandidovat, právě Miloš Zeman. Skupina 27 poslanců a senátorů zorganizovala v rozporu s většinovým postojem členů sociální demokracie Zemanovo nezvolení a ten to dodneška považuje za zradu,“ uvádí s tím, že charakter zrady to mělo. 

Podle profesora Jičínského nešlo o čin, který by sociální demokracii prospěl. „Proto následovalo období, které v rámci ČSSD nebylo zdařilé. Špidla sice Zemana navrhoval jako prezidenta a jakoby ho doporučoval. Přitom bylo zřejmé, jakou to doporučení má povahu, a Miloš Zeman také zvolen nebyl. V důsledku toho se projevila vnitřní krize v sociální demokracii. Vladimír Špidla byl zvolen předsedou strany, ale vnitřní štěpení se projevovalo i později. Špidla coby premiér dlouho nevydržel. Po něm přišel Gross, který rovněž dlouho nevydržel,“ popisuje Zdeněk Jičínský. 

Výsledně z celé situace vzešlo, že vztah Miloše Zeman a Vladimíra Špidly má povahu osobních rozdílů a charakter politických diferencí. „Na rozdíl od Špidly si ale nemyslím, že Zeman je ohrožením demokracie či svobody v rámci České republiky. Mám k Miloši Zemanovi sice řadu výhrad, ale přesto si myslím, že bylo logické, že se stal prezidentem,“ konstatuje profesor Jičínský jednoznačně.