Úvodem prezident pohovořil o průměrné mzdě i o fluktuaci zaměstnanců. „Velice oceňuji vaši práci. Už i proto, že můj syn je také lékař. Zabývá se specifickým oborem, zkoumá mozkomíšní mok. A tak něco málo o tomto povolání vím,“ řekl.

První otázka pak směřovala na zákaz kouření. „Já jsem ten zákon nevetoval, protože bych byl v konfliktu zájmu. Jsem kuřák, a když kouříte, tak nemáte právo vetovat zákon, který by povoloval vaše neřesti. Vychutnávám si poslední dny, kdy si mohu dovolit kouřit v různých prostorách. Mohl bych být demagog a mohl bych k tomu říci, že velký německý kancléř Helmut Schmidt zemřel v 96 letech a byl to tzv. řetězový kuřák. Tomu stačila jedna sirka, kterou si ráno zapálil a potom kouřil jednu od druhé. Jsem si současně vědom, že je to demagogický argument a že jsou lidé, kteří kvůli kouření umírají na rakovinu plic,“ podotkl Zeman.

A zmínil se také o ekonomickém přínosu kouření. „Jsou státy a není jich málo, kdy příjem z tabákové daně představuje až deset procent z rozpočtu. A z toho vyplývá, že tyto státy by omezením počtu kuřáků výrazně prodělávaly, ale na druhou stranu by ušetřily za léčbu rakoviny plic. Některé věci se nedají měřit penězi. Stejně jako se nedá ztotožňovat láska a prostituce,“ řekl.

Diskutovalo se i o věku pro odchod do důchod. „Jsou profese fyzicky náročné i fyzicky nenáročné,“ řekl Zeman rozdíly, které by měly být brány v této souvislosti v potaz.

Závěrem se pak Zeman podepsal do pamětní knihy nemocnice a s přáním krásného dne se s přítomnými zaměstnanci rozloučil.