Osm bodů se týká daňové reformy, pensijního zabezpečení, zdravotní péče, péče o děti, úrovně vzdělání, vysokoškolské reformy, reformy veřejné správy včetně boje proti hospodářské kriminalitě, některých oblastí podpory zaměstnanosti. Shrnují se v nich a komentují záměry reforem oznámené vládou Komisi.

Dále rozvedu jen obsah dvou úvodních bodů; poznámky k nim jsou uvedeny kursivou

- ČR snížila díky značnému vynaloženému úsilí schodek rozpočtu v období 2009 až 2012 o 1,4 % HDP. Na základě současných očekávání bude schodek lehce pod 3 % HDP. Podle vývoje HDP ve vládním návrhu programu konvergence se očekával růst reálného HDP 0 % 2013 a 1,2 % 2014. Jarní prognóza Komise 2013 však uvedla pro 2013 pokles – 0,4 %; ten bude podle výsledku za 1.Q 2013 podstatně vyšší a patrně nedojde k růstu ani 2014.

Podle prvního odhadu vývoje HDP z letošního dubna byla ČR podílem dluhu na HDP 2009 na 8. 2012 na 12. místě, nárůstem dluhu ale na 18. místě členských států EU. Při relativně zdravých veřejných financích vládní opatření, která nepočítala s potřebou využít dočasná pravidla k pomoci financím i reálné ekonomice (limit pro EU 24 4,6 bilionů eur, z nichž se čerpalo zatím cca 1,6 bilionů eur), využila jen minimálně pomoc EU. Dostala stát do krize zatím na celých 5 let, bez změny vlády ještě na další léta.

Výsledek  rozpočtu 2013 se může zhoršit o náhrady spolufinancování z EU v důsledku narušených pravidel a zlepšit prodejem nových širokopásmových frekvencí. Církevní restituce 2012 zvýšily schodek jednorázově o 1,5 % HDP.

- Rychlému a trvalému zotavení ekonomiky brání opakované škrty veřejných investic. Zajištění výdajů na podporu růstu s velkým multiplikačním efektem včetně projektů spolufinancovaných z fondů EU by bylo nejen pilířem zotavení, ale mohlo by přispět k řešení dlouhodobých problemů. Zásadní prorůstové efekty by mohly následovat po opatřeních zaměřených na zvýšení zaměstnanosti, výzkumu a inovací, vzdělání, zařízení pro péči o děti a projekty infrastruktury. Klíčem je současně zajištění legality, účelnosti a efektivnosti takových výdajů.

Podpora růstu ekonomiky ze strany sociálních partnerů v české tripartitě

Od roku 2010 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v součinnosti s Českomoravskou konfederací odborových svazů zdůrazňovaly na tripartitě za podpory představitelů obou zastoupení sociálních partnerů tripartity 2010 potřebu růstu ekonomiky jako jediné cesty z krize k dalšímu ekonomickému rozvoji. Kvantifikovat argumenty bylo do loňského roku obtížné. Až ve zprávě o vývoji zdanění ve státech EU, Islandu a Norsku z dubna 2012 byla mimo vývoj zdanění a ekonomického růstu (v některých ukazatelích od roku 2000 do roku 2011) zveřejněna i tabulka sensibility poklesu růstu HDP o 1 % na zvýšení daní. Metodiku převzaly podle dohody od OECD v roce 2005 služby Evropské komise; využívaly ji pro prognózy vlivu cyklického vývoje ekonomiky na ekonomický rust, ale i při přípravě Paktu stability a růstu- v tomto případě pro upřesnění parametrů jeho podpůrných a represivních opatření.

Sensibilita zpomalení růstu HDP na zvýšení daní

Sensibilita zpomalení růstu HDP byla ve zprávě pro rok 2011 podle členských států EU v rozpětí od 0,26 po 0,48; pro ČR byla 0,36. K snížení tempa růstu HDP o 1 % vedlo tedy zvýšení zdanění o 0,36 % HDP. Odhad objemu HDP za rok 2011 byl 3840 miliard Kč, pokles o 1 % HDP, tedy o 38,4 miliard Kč, byl vyvolán zvýšení daním o 13,82 miliard Kč s vedlejším účinkem na nezaměstnanost a s ní vzniklé výdaje státu. Pro rok 2012 a dále byla data aktualizována, sensibilita byla korigována na semi-elasticitu odečtením položek rozpočtu spojených s veřejnými výdaji, bez přímé vazby na hospodářské cykly.

Podíl v tuzemsku vybraných daní na HDP byl ve zprávě z roku 2012 uveden až po rok 2009: v tomto roce byl 34,5 %, cyklicky upravený 34,8 %. Po přepočtu na rok 2011 a se započítáním výdajů na nezaměstnanost na příkladu stavebnictví jako snad nejvíce postižený sektor ekonomiky ztráta tuzemského výnosu ze zvýšení daní a navýšené výdaje státu na nezaměstnanost převyšovaly příjem z navýšení daní v tuzemsku. Tuzemský daňový výnos se snížil vlivem poklesu HDP. Reforma zdanění tedy byla v důsledku toho neefektivní. Novelizace pravidel upřesnila výpočty senesibliy o semi-elasticitu a poměřování místo k reálnému k potenciálnímu produktu. To se ale vedle dostupnosti objemu HDP i podílu daní za stejný rok 2012 nemá na problematiku popisovanou v tomto článku vliv.

Mimořádně neefektivní bylo zvýšení snížených sazeb DPH, vedené snahou dosáhnout jen jedinou, standardní sazbu DPH (supersnížené sazby do 5% v ČR nebyly vůbec zavedeny). Jedinou standardní sazbu ale mělo loni v EU ve výši 23 % jen Dánsko. Současná 15% snížená sazba DPH v ČR byla loni v EU nejvyšší; vyšší 18% sníženou sazbu měl jen jeden nový členský stát, ale paralelně s podstatně nižší sazbou na vybrané podpoložky vyňaté z 18% zdanění. Na 10 % snížená sazba DPH na základní životní potřeby by podstatně zvýšila spotřebu, konkurenceschopnost podniků (zejména malých a středních), tím zaměstnanost, snížením cen léků i financování zdravotnictví.

Není zahrnut legální únik daní do zahraničí. V rozpočtu na rok 2013 se počítalo s 900 mil. Kč. Evropská komise odhaduje roční únik za EU 27 1 bilion euro, tedy cca 26 bilionů Kč, podíl ČR lze odhadnout na nejméně 1 % - cca 260 miliard Kč. Boj za návrat sídel českých firem ze zahraničí se dal zahájit po 15. listopadu 2011, kdy Velká porota Evropského soudního dvora rozhodla v kasačním řízení na návrh Evropské komise a Španělska, že systémy poplatků navržené Velkou Británií a Gibraltarem namísto standardních daňových položek jsou v rozporu s právem EU (Několik let předtím Evropský soud 1. instance zakázal na základě žaloby Británie a Gibraltaru Komisi pro podezření z narušení daňového práva tuto úpravu zdanění vyšetřovat). Posléze podle odhadu Evropské komise by přidružení ČR k posílené spolupráci zatím 11 členských států EU v rámci zdanění finančních odtoků ze země zdroje do zahraničí v roce 2014 vyneslo cca 700 mil. eur, tj. 18, 2 miliard Kč, s nárůstem do roku 2020 až na 1 miliardu eur - 26 miliard Kč. ČR se zatím nepřipojila.

A samozřejmě chybí ztráty z podvodů a nezdaněné šedé ekonomiky (Doporučení Rady nepokládá dosavadní opatření proti hospodářské kriminalitě za postačující).