Institut je pro bývalého prezidenta nyní domovskou základnou, prostřednictvím které šíří své názory do světa – vydává sborník, organizuje setkávání, pořádá debaty.

Sám přitom v minulosti poukazoval na to, že takovéto organizace nemají žádný mandát vzešlý z voleb, aby mohly mluvit do veřejného života.

V současné době figuruje Václav Klaus ve čtyřech nevládních organizacích – Nadace Václava Klause, Institut Václava Klause, Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových a v I. Českém Lawn-Tennis Klubu Praha.

Nejvýznamnější podporu na činnost ústředního Institutu získává Klaus tradičně od miliardáře Petra Kellnera. Příspěvky získává také společná nadace manželů Klausových, kterou podpořila mimo jiné ropná společnost Lukoil. Ta už v minulosti zaplatila vydání ruské mutace Klausovy knihy Modrá, nikoliv zelená planeta.

V dresu ODS

U zrodu prvního spolku stál Václav Klaus ještě před svým zvolením prezidentem. V roce 1998 založil vzdělávací a výzkumný institut (think tank) Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP). Cílem spolku bylo “šíření a podpora idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství a šíření a podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení”.

Do povědomí se ale dostal o řadu let později především tím, že dokázali přimět společnost Via Chem, která byla v té době už v úpadku, aby od nich odkoupila zpět své vlastní akcie.

V roce 1999 pak Klaus společně se spoluzakladatelem ODS Miroslavem Mackem založil Nadační fond Václava Klause, který byl zřízen jako nezisková organizace. V nadačním fondu zasedají především tehdejší členové ODS – bývalý pražský primátor Pavel Bém, bývalý ministr průmyslu Martin Kocourek, expředsedkyně Senátu Libuše Benešová či bývalý prezidentův tajemník Ladislav Jakl.

Nicméně v současné době nemá žádné zaměstnance ani žádné příjmy. V roce 2012 se hovořilo o tom, že fond bude sloučen se organizací manželů Klausových, k tomu ale podle údajů v obchodním rejstříku nedošlo. V roce 2015 vykázal ztrátu 47 tisíc korun.

S Kellnerem za zády

Ústřední institucí je tak nyní pro bývalého prezidenta Institut Václava Klause. Také v něm se obklopil lidmi, kteří byli spojeni s ODS, kterou na počátku 90. let zakládal, či mu stáli po boku v jeho prezidentské funkci. U zrodu Institutu stáli v roce 2012 stáli také oba Klausovi synové – Václav a Jan.

Jan Klaus je zároveň členem dozorčí rady, ve které zasedá také bývalý primátor Prahy za ODS Jan Koukal. Dozorčí radu pak řídí pražský vlivný advokát Jan Kříž. Členem správní rady, které předsedá Václav Klaus, jsou bývalý europoslanec za ODS Ivo Strejček a Ladislav Jakl. Výkonným ředitelem je pak bývalý prezidentův kancléř Jiří Weigl.

A byl to právě Klausův Institut, který vzal letos pod svá křídla hradního protokoláře Jindřicha Forejta poté, co vyšlo najevo, že při užívání drog a eskortních služeb domlouval pracovní záležitosti pro prezidenta. V březnu pak publikoval na webu Insitutu komentář k prezidentským volbám v Německu.

Celkem Institut zaměstnává sedm lidí a v roce 2015 skončil v zisku 24 tisíc korun. Sídlí v barokním zámečku na pražské Hanspaulce, která patří miliardáři Jaroslavu Čadkovi, který historický objekt před nastěhování prezidenta na vlastní náklady zrekonstruoval.

Ovšem náklady na nájem podle dřívějšího vyjádření ředitele Institutu Jiřího Weigla hradí další český miliardář Petr Kellner, který sponzoruje Institut každý rok částkou devět milionů korun. Přičemž první rok poskytl dar 20,5 milionu korun.

Pomoc s Lukoilem

Zatímco Insitut slouží k prezentaci Klausových názorů, Nadační fond manželů Klausových se snaží pomáhat především dětem ze sociálně slabých rodin a dětských domovů.

Fond poskytuje například stipendia nebo jazykové kurzy či hradí část přípravy na získání řidičského průkazu. Kromě dětí podporuje také seniory, kokrétně kurzy práce s internetem, které podpořili v roce 2015 více než milionem korun.

Celkem fond v roce 2015 rozdělil  téměř 4,9 milionu korun, nejvíce peněz (1,7 milionu) šlo na stipendia 237 studentů ze sociálně slabých rodin a dětských domovů. Více než 1,2 milionu korun přispěl fond studentům na zahraniční jazykové pobyty.

Od sponzorů jako například Philip Morris, T-mobile či ČSOB získal fond celkem 2,6 milionu korun. Svoji podporu vyjádřila i firma Lukoil. Z výroční zprávy fondu vyplývá, že podpořila projekt Nehoda mi změnila život určený dětem, které přišly při nehodě o rodiče nebo jí samy byly zasaženy. Fond společně s Lukoilem takto podpořil šest dětí necelými 50 tisíci korun.

Samotný fond skončil v roce 2015 v plusu 2,9 milionu korun.