Po druhém přečtení této definice jsem si položil otázku, zda to Frank nepodcenil či se něco z američtiny neztratilo v překladu. Možná analytik spěchal na operativní schůzku do baru nebo na dovolenou. Tímto detailem se ale nyní nebudeme zabývat. Koneckonců, v případě nedobrého pocitu, můžeme původní text redefinovat do nové, tentokrát relevantní podoby.

Nebezpečí jménem Babiš

Josef Koukal z deníku Právo hlásá ve sloupku Písnička, že předseda Jan Hamáček radí straníkům jít do vlády s Andrejem Babišem. Cílem je vyléčit churavou ČSSD. S oponenty typu Milana Štěcha či Jiřího Dienstbiera se shoduje v diagnóze, nikoli však v medikaci. Nasadit antibiotika a směle vejít do infikované koalice, nebo zdlouhavě posilovat imunitní systém v opozičním sanatoriu?

O kousek dále vyčnívá z textu Štěchovo varování před Babišem: „V politice jsem problematičtějšího, horšího a více neseriózního člověka nepoznal.“ To jsou silná slova, zkusme se nad nimi zamyslet. V úvahách nám může pomoci do jisté míry Petr Havlík, spoluzakladatel ODS a v jistém čase terénní mentor Václava Klause. S politikou Havlík neskončil, jeho názory jsou vyzrálé. Jak víme, každý z nás za sebou ponechává stopu: uhlíkovou, elektronickou, finanční i morální. U některých páchne, jaká je ta Babišova?

Havlík analyzuje realitu na úrovni roku 2015

Petr Havlík se rozepsal v Parlamentních listech (2015) o agentuře PSB a Andreji Babišovi a to v článku Agentura PSB vzala Andreje Babiše na výlet do Ameriky.

Po americké misi Andreje Babiše se nabízí řada zásadních otázek. Je evidentní, že nešlo jen o turistickou prohlídku východního pobřeží USA. Některým vlivným kruhům ve Spojených státech možná vyhovuje někdo, kdo kumuluje tolik moci, že se stačí dohodnout jen s ním a není třeba vést dialogy s dalšími hráči, ať již partnery či oponenty. Andrej Babiš má kromě svých vlastních médií tu správnou agenturu, která umí stvořit ty optimální obrazy a vše ostatní buď vyretušovat, nebo alespoň zrelativizovat. On také dokáže propojovat zájmy i dalších československých oligarchistických rodin, umí to i s prezidentem Milošem Zemanem a jeho vybraným nástupcem Vladimírem Dlouhým. To stačí k uzavření pragmatické dohody. Alespoň se vložená investice vrátí. Tolik, v hodně zkrácené podobě, Petr Havlík.

Návazná problematika

Mnoho zajímavých postřehů obsahuje kvalitní esej Václava Bělohradského s názvem Antipolitický nihilismus elit. V tomto případě neumím žádnou charakteristickou verzi předložit ve zkrácené podobě. Ty řádky je třeba pečlivě číst a ještě pečlivěji o nich uvažovat. Ostatně by měly být ještě v přímém dosahu. Text vyšel v Salonu Práva 24. května.

Pokud ještě zavítáme do průsečíků ekonomicko-politického dění ve světě (bank, burz a FEDu, MMF, Bilderbergu…), tak nás může opětovně oslovit kniha Yanise Varoufakise Globální Minotaurus (2013). Při svém vydání způsobila rozruch: a velké uznání. Ve světě uznávaný řecký ekonom a profesor na četných univerzitách v zásadě hovoří o obsluze požíračů lidských osudů.

Varoufakis byl státník nejen ve formátu řecké vlády, ale i v Evropské unii (tedy nejen politik) a jako takový nemá problém obnažovat tabuizovaná témata, třeba vztažně ke kapitole 6, bod 6. „V Evropě se politikové třesou dokonce i před bankéři, kterým právě teď zachraňují kůži, každý měsíc za miliardy eur.“ Tolik tedy k nosnému tématu.

Dnes zkusím zakončit netradičně, a sice splněním slibu, že něco (možná) udělám pro Franka, toho chlapíka z prvního odstavce.

Důvěrné!

Franku, na moji definici nesahej, ale můžeš ji (protentokrát) prohlásit za svoji. Jen to olep deseti stránkami nesmyslů, třeba z analýz OSN nebo Evropské komise. A potom to průkazně předej svému nadřízenému. Pokud tě ihned nepovýší ani výrazně nezvednou plat, potom uvažuj o změně místa. Minimálně si řekni o volný, plně hrazený semestr. Odvolej se třeba na Ulricha Becka a pobyty ve Švýcarsku… Jaký text ti nyní půjčuji.

U hybridních válek se jedná se o soubory relevantních a irelevantních informací a činností pravidelného i nepravidelného charakteru. Vždy natolik pravděpodobných, aby mohly být inkorporovány do veřejného prostoru. Jejich producenty mohou být bezpečnostní orgány jednotlivých států, kombinace těchto subjektů (na základě reciprocity) anebo prověřené specializované privátní firmy. Ze hry nelze vyloučit ani mafie, účelová zařízení a geniální samotáře.

Jak v sociální realitě, tak v kyberprostoru je třeba mít na paměti, že se jedná o rozšířenou nebo virtuální realitu, navíc silně injektovanou umělou inteligencí. Vyhraje ten, kdo si vytvoří lepší technologickou základnu, personální zázemí a sociální sítě, ze kterých bude schopen generovat strategie a účinné taktiky pro intoxikaci protivníka. A naopak dokáže účinně odstínit jeho silová pole, ba i potenciální výhody.

Důležité!

Článek vychází vstříc dovolenkovému období. Neklade si za cíl někoho poučovat, nebo být exaktní. Pokud ale trochu rozčeří diskursivní vody, tak to nebude na škodu. Mnoho lidí ze všech vrstev v České republice neskutečně frustruje mainstream.

Zdroje:
Rašek, A., Jak si vedeme v hybridní válce. Právo 12. 6. 2018, s. 6
Koukal, J., Písnička. Sloupek. Právo 26. 5. 2018, s. 6
Havlík, P., Havlík (Občané): Agentura PSB vzala Andreje Babiše na výlet do Ameriky. Parlamentní listy 21. 4. 2015
Bělohradský, V., Antipolitický nihilismus elit. Právo, Salon 24. května 2018
Varoufakis, Y., GLOBÁLNÍ MINOTAURUS. Amerika, Evropa, krize a budoucnost globální ekonomiky. Překlad Rudolf Převrátil. Vydání první. Nakladatelství Rybka Publishers, Praha 2013

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s  Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.