Zákon o sociálním bydlení představuje jeden z hlavních a zatím nesplněných závazků současné vlády. Zástupci iniciativy, kterou podpořilo více než 110 organizací, desítky známých osob a 4 000 signatářů petice, na místě upozornili i na dvě rizika současného znění zákona. Jedno z nich již včera přislíbila řešit ministryně Marksová, řešení druhého je nyní na ministryni Šlechtové.

„Zákon o sociálním bydlení je jedním z hlavních a doposud nesplněných závazků současné vlády. Na 200 000 osob, včetně rodičů s dětmi, nemá domov a v současném systému mají jen nepatrné šance získat finančně dostupný, zdravotně nezávadný byt. Vláda se k přijetí zákona mnohokrát zavázala, zítra se ukáže, jestli své sliby splní,“ uvedl jeden z mluvčích iniciativy Vít Lesák. Přesto podle něj zákon obsahuje dvě rizika, která mohou mít velmi vážné dopady: „Stávající znění zákona počítá s tím, že se plošně zruší dávky na bydlení vyplácené do nevyhovujících prostor nehledě na to, budou-li mít lidé alternativu v podobě sociálního bydlení, nebo ne. V důsledku by mohly skončit na ulici desetitisíce lidí. A zadruhé zákon nyní nezamezuje rozšiřování vyloučených lokalit, naopak k tomu v současném znění spíše vybízí. Mohli bychom se dočkat novodobých ghett. Pokud tato rizika nebudou ze zákona odstraněna, může lidem v nouzi, i společnosti, zákon uškodit. Co se týče prvního rizika s dávkami, včera nám ministryně Marksová potvrdila, že při jednání vlády navrhne úpravu ustanovení. Riziko segregace musí urychleně vyřešit Ministerstvo pro místní rozvoj. S ministryní K. Šlechtovou budeme jednat,” dodal Lesák.

V Česku se nachází více než 18 000 dětí v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujícím bydlení a ústavech. Iniciativa Mít svůj domov se tak spolu s uměleckým kolektivem Ulice bez lidí rozhodla utvořit Pomník dětem bez domova, aby poukázali na to, že mnoho dětí v důsledku bytové nouze rodičů strádá. Společnost MEDIAN analyzovala vztah nekvalitního bydlení a problémů dětí na datech výzkumu pro Nadaci Sirius, kterého se zúčastnilo 6423 domácností s dětmi do 12 let. „Nedostačující bydlení má vliv na problémy dětí ve škole, na zdraví i v komunikaci a výchovu. A není to jen zprostředkovaný efekt nízkých příjmů či nízkého vzdělání rodičů. Ukazuje se totiž, že nekvalitní bydlení hraje významnou roli, i když tyto a další důležité faktory kontrolujeme,“ komentoval výsledky sociolog MEDIANu Daniel Prokop.

A strádají i děti žijící v ústavech. Přesto, že mají zajištěnou stravu, bydlení a vzdělání, chybí jim skutečný domov a rodina: „I já jsem chtěl žít se svou rodinou, z té jsem byl ale odebrán kvůli špatnému bydlení. Když se mě rodiče snažili dostat zpět, argument s bydlením sociální pracovnice a soudy opakovaly a já bych přitom dal vše za to, abych se vrátil domů,” říká Michal Ďorď, spolupředseda organizace Vteřina poté, který vyrůstal v ústavní péči. V posledních letech bylo realizováno několik analýz, které zkoumaly důvody odebrání z rodiny celkem 3154 dětí. „Týrání dítěte bylo uvedeno pouze v několika procentech případů. Zatímco nevyhovující bydlení, jak vyplývá z těchto analýz, je jedním z hlavních důvodů umístění každého druhého dítěte do dětského domova či kojeneckého ústavu,” vysvětluje Jan Klusáček, výzkumný pracovník z organizace Lumos. Samo o sobě je bydlení zřídkakdy jediným oficiálním důvodem odebrání z rodiny, většinou hrají roli zároveň tzv. nedostatečné rodičovské kompetence. „Právě zajištění sociálního bydlení v kombinaci s podporou rodiny formou terénní sociální práce by mohlo zabránit umístění minimálně třetiny dětí do náhradní péče,“ dodává Klusáček. Tato varianta je zároveň výrazně levnější než pobyt dítěte v ústavní péči. Jedno dítě v dětském domově stojí podle Klusáčka daňové poplatníky 424 tisíc korun ročně.

Některé další významné údaje a čísla jsme zpracovali do přehledné infografiky. Tu naleznete v příloze a v odkazu https://infogr.am/bydleni_inst-6685

Mít svůj domov

Iniciativa Mít svůj domov zaštiťuje vice než 110 organizací a institucí, odborníky a více než 4 000 občanů, kteří doposud podepsali petici za přijetí zákona o sociálním bydlení. Prosazuje přijetí systémového řešení pro více než 187 000 lidí bez skutečného domova, kteří žijí na ubytovně, v azylovém domě nebo na ulici. Jsme přesvědčeni, že tuto situaci lze vyřešit pouze prostřednictvím státem podporovaného sociálního bydlení, tedy dobrým zákonem o sociálním bydlení. Jeho kvalitu posuzujeme dle 15 zásad dobrého zákona, které formulovala Platforma pro sociální bydlení, a které uvádíme na stránce www.mitsvujdomov.cz/dobry-zakon.