To se v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině velmi rychle mění. V Evropě se budují LNG terminály, větší důraz se klade na jadernou energetiku, včetně malých modulárních reaktorů nové generace. Pro ukončení surovinové závislosti na ruském plynu bude nutné rozvíjet i zcela nové technologie, například v oblasti chemického průmyslu. Především bude nutné přitáhnout významné investice. Na tom se shodli účastníci diskuse Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Je potřeba pomoci domácnostem

Iva Merhautová, náměstkyně sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí se v úvodu věnovala opatřením, která pomohou zajistit sociální bezpečnost ve společnosti ve chvíli, kdy zálohy za energie rapidně rostou a kdy není jisté, kolik změny budou celkově stát. „Ministerstvo práce a sociálních věcí je na tom pomyslném konci, když se lidé dostanou do finančních problémů a je potřeba je řešit. Také vzhledem k tomu, že situace bude zřejmě v letech 2023 a 2024 ještě horší, MPSV se situací aktuálně velmi intenzivně zabývá,“ zdůraznila Merhautová. Zmínila úspěšná jednání s dodavateli poslední instance tak, aby nedošlo k odpojení od energií těch nejzranitelnějších lidí.

Aktuálně poskytované dávky, které MPSV směřuje na oblast bydlení, kam jsou zahrnuty i energie, jsou určeny pro rodiny s dětmi a pro seniory. Zjistit, jestli má dotyčný na dávku nárok, je možné na stránkách ministerstva prostřednictvím orientační kalkulačky. „Ve schvalovacím procesu je aktuálně dávka mimořádné okamžité pomoci. Zamýšlíme se také nad balíčkem opatření ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí. Jsme si vědomi, že mnoho seniorů bydlí v nezateplených domech nebo bytech, a těm je třeba pomoci,“ dodala náměstkyně Merhautová.

Nejpostiženější je průmysl

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický zdůraznil, že Česká republika i Evropa jsou, pokud jde o ceny energií, ve zcela mimořádné situaci. „Vláda včera schválila změnu legislativy. Pro domácnosti bude k dispozici úsporný tarif, který nebude žádným způsobem administrativně zatěžující. Tarif bude spuštěn před topnou sezónou na začátku října a bude nás všechny motivovat k tomu, abychom uvažovali, jak se z hlediska spotřeby energií chováme,“ přiblížil Eduard Muřický.

Pokud jde o pomoc podnikatelům, vyzdvihl náměstek Muřický zpětnou dotaci od státu, kterou dostanou jakožto kompenzaci nepřímých nákladů obory, které jsou nejvíce energeticky náročné. „Je příslib, že totéž chceme udělat i v roce 2023, což bude znamenat náklad necelou jednu miliardu. Z čísel se jednoznačně ukazuje, že nejpostiženější je průmysl a některé obory zemědělství,“ dodal Eduard Muřický.

K cíli vedou investice

Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ, se věnoval tomu, jak pro Českou republiku zajistit dostupné energie a zdůraznil, že je potřeba mít na paměti dva časové horizonty. Těmi jsou příští zima, a pak delší časový horizont tří až pěti let. „To, co teď řešíme, je podinvestování sektoru. V uplynulých letech se nevyplácelo investovat, protože jsme si zvykli využívat levné energie z Ruska, aniž bychom směřovali finance do alternativ. O alternativní zdroje energií v posledních patnácti letech nebyl zájem,“ uvedl Pavel Cyrani. Aktuální pokles dodávek plynu z Ruska je podle jeho slov kompenzován přes LNG terminály a také díky úsporám.

Ve střednědobém horizontu Pavel Cyrani nepředpokládá, že bychom se zcela obešli bez zemního plynu. „Spíše to bude kombinace přechodu na jiné zdroje plynu přes LNG terminály v Německu a Polsku. Plynu je ve světě dost, ale nejsou nastaveny cesty, mimo těch z Ruska. Až se dobudují, ceny plynu klesnou,“ doplnil Cyrani. Kdy k dostavbě dojde, není podle jeho slov jednoduché předpovídat, nejpozději však do pěti let. Je podle něj ale potřeba intenzivně se zaměřit na urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, rozvoj nových jaderných zdroj a na malé modulární reaktory nové generace.

Česko jako energetická tranzitní země

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor zhodnotil cíle Evropské komise i České republiky v oblasti energetiky jako potřebné, logické a srozumitelné. Je ale potřeba jim dát jasný časový rámec. „Cíl Evropské komise je snížit závislost na ruském plynu o dvě třetiny. Zatím ale nejsou dostupné dopadové studie, jak pro Evropu, tak pro Českou republiku,“ upozornil Jiří Gavor. Martin Hausenblas, zastupitel města Ústí nad Labem, popsal, že prožíváme kocovinu po dlouhé době života založeném na ruském plynu, kdy téma odolnosti bylo zbytečné. „Teď na stát i na jednotlivce narážejí vlny. Ti nejchudší na to budou nejhůře. Věci je teď potřeba řešit smykem, to znamená vytvořit rychle záchranné sítě,“ uvedl Martin Hausenblas. Upozornil na to, že například v Německu byly vyčleněny 3 % území na větrné elektrárny a je otázkou, proč něco takového není možné u nás. Vyjádřil se pro to, aby byli podporováni lidé, kteří se například prostřednictvím fotovoltaických panelů na svém domě dokáží o sebe postarat sami, čímž se sníží tlak na celý záchranný systém. „Můžeme Evropě nabídnout tranzit energií, například položením kabelů v souvislosti s plánovanými tratěmi VRT na našem území,“ doplnil v diskusi Martin Hausenblas.

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s deníkem E15. Partnerem diskusního setkání je Skupina ÚJV, Pražská plynárenská a Svaz průmyslu a dopravy ČR.