To však zatím nejsou dostatečně pádné argumenty pro to, abychom začali staro-nově sázet na výraznější zisky koruny. Za prvé proto, že sázky na uvolňování měnové politiky (zejména v USA) nám přijdou v tuto chvíli až příliš agresivní. Až si to trhy uvědomí, může se středoevropským měnám dýchat opět o něco hůře. Za druhé, české ekonomice se sice při porovnání s Německem daří o poznání lépe, faktem ovšem je, že zpomaluje a inflační tlaky jsou za vrcholem. ČNB tak už v tomto cyklu pravděpodobně nedostane příležitost zvýšit úrokové sazby a koruně pomoci.

Navíc zpomalování české ekonomiky v posledních kvartálech probíhalo za viditelného zhoršování vnější bilance - přebytky běžného účtu kvůli horší obchodní bilanci i slabším transferům ze zahraničí (zejména z EU) de facto zmizely. A do toho všeho jsou exportéři na eventuální zisky koruny velice dobře připraveni - zajištění exportérů na finančních trzích i mimo ně je poblíž rekordních úrovní. Podle posledního průzkumu ČNB byla úroveň zajištění exportérů v polovině roku 2019 vyšší než 45 % a podíl eurových úvěrů na ročních exportech se blíží 8,5 %. To vše jsou pádné důvody, proč se se sázkami na zisky koruny držet “při zemi”.

Graf 1: zhoršující se vnější bilance

Graf 2: Zajištění exportérů je poblíž historických maxim