Právě termín předčasných voleb v Itálii je v dnešní situaci asi tou nejzajímavější informací pro subjekty v okolních ekonomikách a tvůrce hospodářské politiky jako jsou třeba centrální bankéři. Není totiž pochyb o tom, že předčasné volby budou chtě nechtě referendem o euru a EU, tak jako tomu bylo v případě Řecka před několika lety. Ať už přitom nové volby v Itálii dopadnou jakkoliv, tak čas do nich bude každopádně naplněn velkou nejistotou, což se bude promítat do vyšších rizikových prémií. Jinak řečeno, nemalá část eurozóny bude čelit utaženým finančním podmínkám, přičemž toto období se nebude počítat na dny jako po hlasování o Brexitu, ale půjde minimálně o měsíce.

Přísnější finanční podmínky přetrvávající delší dobu se samozřejmě podepíší na růstu eurozóny a tím pádem se zpožděním i na inflaci. Naše modelové simulace naznačují, že pokud takto vysoké rizikové prémie u vládního dluhu setrvají do konce roku, pak růst HDP eurozóny zpomalí na 1 % (z dnešních 2,5 %), přičemž inflace (na trvalo) zakotví 1,5 %. Pokud by se takto pesimistický scénář skutečně v eurozóně realizoval, tak to pochopitelně není dobrá zpráva pro středoevropské ekonomiky, což možná také vysvětluje, proč jsou regionální měny tak slabé. Jan Čermák finanční analytik