ČSSD zcela jistě volby prohraje a straníci budou chtít jeho hlavu. Současně si nelze představit, že by Sobotka seděl v Babišově vládě. Poslední Sobotkovou záchranou jsou tak komunisté. Byť i tato varianta je nepravděpodobná, protože současná levice nemá sílu na obsazení dostatečného počtu poslaneckých křesel.

Přiznám se, že jsem se docela bavil při čtení diskusních vláken, které reagovaly na Sobotkovo prohlášení, že tzv. Bohumínské usnesení fakticky neplatí. Zábava však ustala v okamžiku, kdy bylo více a více zřetelnější, že to diskutující myslí opravdu vážně. Bohužel většina těch, kteří zmiňovali znárodnění, lágry, poslední svobodné volby či ruské tanky, je členem či stoupencem dnešních opozičních stran. V tomto případě mám na mysli zejména ODS.

Komunistická strana Čech a Moravy je klasická levicová strana. Pokud by se v 90.letech přejmenovala například na Levici, seděla by již v několikáté vládě. Komunisté jsou od ministerských postů odříznuti díky názvu strany, nikoliv kvůli programu. Program ČSSD a KSČM je v mnoha ohledech totožný a krajské koalice ukázaly, že komunisté jsou velmi spolehlivým partnerem. Úvahy o společné vládě jsou tak zcela logické. Jako pravicový volič vidím nebezpečí takto sestavené vlády úplně někde jinde, než je vidí současná rádoby pravicová opozice.

Vláda Bohuslava Sobotky a Vojtěcha Filipa by přinesla ještě větší míru regulace a přerozdělování. Lze očekávat vyšší zdanění firem a živnostníků, zavedení bankovní daně či zvýšení daní a odvodů pro lidi s vyššími příjmy a to ve jménu budování sociálního státu. Stát nejdříve vybere maximum, aby pak moudře přerozdělil mezi potřebné. A na vše bude dohlížet armáda dobře placených úředníků. Takto sestavená vláda by šla na ruku Bruselu při předávání dalších a dalších pravomocí, včetně zavedení eura.

Je naivní se domnívat, že případná oranžovo-rudá vláda by vracela poměry před listopad 1989. Komunismus definitivně patří do učebnic dějepisu. Nejsme v roce 1946. Všichni ti, kteří neustále bojují včerejší bitvy, by nám měli zodpovědně říci, zda považují dnešní stav regulace, dehonestace opačného názoru, rostoucího demokratického deficitu či faktické zpochybňování demokratických voleb za ideální. Dnešní politicko-mediální estahlishment se od toho před rokem 1989 odlišuje „pouze“ tím, že nevyhazuje ze zaměstnání či škol a nemá politické vězně. Jinak i Evropská unie uplatňuje Gottwaldovo heslo „kdo nejde s námi, jde proti nám.“

Vyšlo na eportal.parlamentnilisty.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.