Při prezentaci zprávy se experti dožadovali vytvoření celoněmecké databáze a zlepšení shromažďování informací o projevech antisemitismu, efektivnější stíhání činů motivovaných antisemitismem a pomoc postiženým. Kromě toho by prý bylo účelné, aby vznikl institut „mluvčího k otázkám antisemitismu“. Německé Židy také znepokojuje značný příliv muslimských migrantů do země. Podle expertů však tady není přímá souvislost, avšak situaci využívají pravicoví extrémisté k zakrytí vlastních antisemitských útoků. Podle ministerstva vnitra jsou za většinou takových akcí.

Podle jedné z členek expertního týmu otázka náboženství v útocích na Židy nehraje roli, klíčovým impulsem jsou sociální otázky. Zpráva současně konstatuje, že v posledních letech podle sociologických průzkumů protižidovské pocity u Němců klesají, prakticky jediný nárůst je u hodnocení, že „Židé mají v Německu příliš velký vliv“. Ve značně negativním světle je však viděn Izrael, na který kriticky nahlíží až 40 procent respondentů průzkumu. Antisemitismus spojený s Izraelem „vstoupil do německých salonů“, jak uvedla poslankyně za Levici Petra Paul. Zpráva, která je vypracovávána každoročně od roku 2012, bude na podzim diskutována ve Spolkovém sněmu Německa.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.