Kdo by snad chtěl vytahovat na světlo nějaké referendum o vystoupení z tohoto svazku, tak tomu nedovolíme šířit rozvratné myšlenky. Je přece dobře známo, že od vstupu České republiky na základě referenda se nám všem jako celku daří stále lépe. Někteří pochybovači sice namítají, že průměry nic nevypovídají o životě nižších a středních vrstev občanů této země. Dokonce používají zcela nepřijatelná přirovnání jako například to o huse: Dva lidé dle statistiky vytvořené pro tento účel mají k obědu husu. Jeden z nich ji má celou na talíři a ten druhý tím pádem tam nemá nic, ale statisticky mají oba půl husy k obědu.

Kdo by chtěl i nadále šířit nepravdy o úmyslech starého jádra EU vůči staronovým členům společenství, bude upevněn na mediální pranýř a rozcupován na malé kousky. Mainstreamová média se o to na příkaz shora postarají. EU si přece rozvracet nedáme a nebudeme se paktovat ani s nějakým panem Putinem. Ten verbálně podporuje nerozbornou jednotu všech národů, které dnes žijí v Schengenském prostoru, ale po straně podporuje nacionalistické politiky jako například paní Le Pen. Skrze ní bychom mohli přijít o těžce vybudovanou jednotu demokratických stran ve Francii a pak i v dalších zemích.

A každý občan Česka ví, že kdo vystoupí z EU, tak ten toho bude neskonale litovat. Přivolá na sebe hněv Evropské komise, kterou řídí paní Merkelová spolu s Hollandem. Budou na tuto zemi uvalena všemožná cla a firmy nebudou prosperovat. To však platí hlavně pro domácí firmy, ale ty německé a francouzské dcery přece posílají dividendy do domovských firem. Myslím, že by asi usměrnily i tu Evropskou komisi, když by šlo o jejich peníze.

Kde jsou ty časy, kdy nám vykládali naši sametoví revolucionáři po roce 1990, že nikdo nechce, aby zde byly davy nezaměstnaných občanů a bezdomovců. Teď jen zprivatizují významnou část průmyslu schopným podnikatelům ze Západu a ti se postarají o růst naší ekonomiky. Dokonce jim na koupi průmyslových podniků vláda vyjednala výhodné úvěry u tehdy ještě státních bank. Z pohledu vlády to bylo výhodné, ale z pohledu kupců se to tak nejevilo. Tak z větší části slízali smetanu a podniky nechali zkrachovat a to vše bez nějaké sankce. To je to podnikatelské riziko, které nesly tehdy státní banky a nikoliv podnikatelé.

Pak nastala éra vstupu do EU a NATO, kdy nás staré jádro členů této unie přijalo mezi sebe. Na hodné vazaly byli vstřícní a dokonce nám začali vyplácet dotace na rozvoj. Škoda jen, že se s těmi dotacemi tak plýtvalo někdy i na zbytečné projekty. Tvářili jsme se tak, že snad ty peníze v € dostáváme zdarma, ale to je pouze půjčka na začátek členství. Po uplynutí doby chránění budeme již jen čistými plátci do rozpočtu EU a již žádné dotace nám nebudou vypláceny.

My nyní přece dobře chápeme těžkou situaci uprchlíků bez dokumentů, které cestou odhodili. Oni prchají ze svých domovských zemí v Africe a Asii, kde je tak nízká životní úroveň, přestože se i Západ významně podílel na potravinové a jiné pomoci v uplynulých letech. Částečně ta pomoc pomohla, ale počet obyvatel těchto zemí roste rychleji než rostou místní zdroje a materiální pomoc ze zahraničí a to geometrickou řadou. Fakticky se jejich situace zhoršuje, protože statisticky je stále méně dostupného jídla na jednoho člověka. To plodí beznaděj a pak není divu, že se drtivá většina obyvatel zemí odkud do Evropy plynou migranti upíná k jediné správné víře, kterou mezi ně šíří kazatelé proroka Mohameda. Tato víra nezná hranic a tak si razí cestu i do Evropy prostřednictvím uprchlíků, kteří úspěšnou pouť až do zemí starého jádra EU považují za znamení od boha. Bůh tomu chce, aby obrátili na správnou víru křesťany i ateisty v Evropě. V Koránu je přece psáno, že je povinností každého věřícího muslima získávat nové souvěrce. Podle situace se tak děje přesvědčováním a nebo i jinými méně šetrnými způsoby.

Až bude drtivá většina obyvatel Evropy obrácena na tu jedinou správnou víru, tak teprve pak zde nastane ten správný mír bez atentátů rozhořčených extremistů, kteří svou muslimskou víru berou příliš osobně. V praxi to znamená, že zde nebudou lidé jiné víry. V Egyptě je pouze 10% křesťanů a přesto atentáty na ně a jejich svatostánky jsou i dnes časté.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.