Velice pěkný rozbor o tomto problému zveřejnili na Facebooku Ivan Gabal, Petr Kolář, Daniel Koštoval a Petr Pavel. Ten kdo není schopen dodávat požadovaný produkt ve vysoké kvalitě, je nesolidní dodavatel, a je jedno jestli se jedná o potraviny nebo pohonné hmoty. V tomto případě Rusko nedokázalo zabránit dodávkám nekvalitní ropy a nevarovalo své obchodní partnery. Rusové dále o tomto problému mlžili (jak pro ně typické) a nedokázali ho identifikovat (přišli na něj Bělorusové). Škody činní minimálně deset miliard dolarů.

Viníkem je jednoznačně masivní korupce a celkový chaos v Rusku. Kontaminovaná ropa se do sítě ropovodů státní společnosti Transněft dostala z privátního terminálu u Samary. Je známou skutečností, že privátní těžaři používají zastaralé technologie a výtěžnost zvyšují pomoci chlóru. Před další expedicí by měla být ropa od něj očištěna, což se v tomto případě evidentně nestalo. Inu úplatkářství v Rusku masivně kvete a tak se nad šlendriány přivírají oči. Je rovněž k popukání, jak někteří příznivci Kremlu se křečovitě snaží hájit toto očividné obří ruské selhání. V jedné webové diskusi jsem se například dozvěděl, že za to mohou Ukrajinci, protože ropa teče přes jejich území a oni chtěli Rusy poškodit. Fajn, ale Samara leží v Rusku, takže znečištěná ropa už na Ukrajinu přitekla. Stádo zoufalců připomínají i Rusové, kteří tvrdí, že se jednalo úmysl a sabotáž. Jistě, za to určitě mohou agenti CIA nebo BIS.

Ropovod Družba nyní nefunguje, naštěstí nás to už tolik nemusí bolet, protože od poloviny devadesátých let k nám proudí hnědá tekutina i ropovodem z bavorského Ingolstadtu, jehož roční kapacita kolem 11 milionů tun je schopna pokrýt českou spotřebu. Opravdu není rozumné se v klíčových komoditách spoléhat na jednoho dodavatele, protože, jak se ukázalo v tomto případě, ten se může stát nespolehlivým.