Jaroslav Michal: Zbrojní embargo pro země na Kavkazu neexistuje a neexistovalo

03.05.2018 13:20 | Zprávy

V květnu uplyne 24 let od ukončení čtyřleté války v horách Náhorního Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Oblast Náhorního Karabachu nicméně stále zůstává okupována Arménií podporovanou Íránem a Putinovým Ruskem. Spíše než zbraněmi se nyní válčí slovy – dezinformačními zprávami. Například o zbrojním embargu uvaleném na země na Kavkaze.

Jaroslav Michal: Zbrojní embargo pro země na Kavkazu neexistuje a neexistovalo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Střelné zbraně

Konflikt mezi znesvářenými zeměmi, jejichž spory se začaly vyostřovat už v 80. letech minulého století a eskalovaly po rozpadu SSSR, však trvá dodnes. Bylo sice podepsáno příměří, neválčí se, ale napětí zůstává. Důvod? Arménie nadále okupuje ázerbajdžánský Náhorní Karabach a přilehlé oblasti, které tvoří 16 procent rozlohy Ázerbájdžánu, této stabilní, ekonomicky se rozvíjející země spolupracující se Západem. Navzdory rezolucím OSN odsuzujícím okupaci i faktu, že takzvanou Náhorně-karabašskou republiku ovládanou z Arménie žádný řádný členský stát OSN nikdy neuznal, zůstává oblast v područí okupantů.

Arménie je strategickým partnerem expanzivních mocností – jak islámského teokratického Íránu, tak zejména Ruska. Od obou států získávají zbraně i zdroje, oficiálně na úvěr, který však nemusí splácet. Sousední Írán například Arménii dodává plyn hluboce pod cenou. Odplata je výhodná pro obě strany – přes Arménii totiž probíhá v podstatě veškerý zahraniční obchod a transfer zboží.

Ázerbájdžán naopak udržuje dobré politické i ekonomické vztahy se Západem a nebýt konfliktu v Náhorním Karabachu, mohli by si obyvatelé užívat ekonomický růst a prosperitu. Dle zpráv Světového ekonomického fóra (WEF) dokonce vyplývá, že je Ázerbájdžán 35. nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou na světě a vůbec nejlepší ze zemí bývalého Sovětského svazu. V žebříčku se nachází pouze čtyři místa za Českou republikou a jedno místo za Španělskem. Až za ním se objevují velmoci jako Rusko, Polsko, Itálie či Maďarsko. Arménie se umístila až na 73. místě v pořadí. Hlavními faktory tohoto úspěchu je bezpečnost, stabilita vlády a politického prostředí. Čile tu navíc roste turistický ruch.

To vše Rusku a Íránu není po chuti, stejně jako dodávky zbraní ze zemí Evropské unie či Spojených států. Přitom právě tento způsob platí za jeden nejúčinnějších proti dalšímu negativnímu vlivu expanzivních mocností v této oblasti. Rusko a Írán se tak snaží udržet region v nejistotě a napětí, podporují tedy okupaci Náhorního Karabachu a nemají zájem o urovnání sousedských vztahů zemí na Kavkaze. Ostatně tomu nasvědčuje i to, že jimi podporovaná Arménie má rozbroje se všemi svými sousedy, kromě Íránu. Aby si Rusko i Írán udržely svůj vliv v regionu, používají k tomu samozřejmě i dezinformace a propagandu, například o údajném embargu na dovoz obranných technologií, kterou bohužel přebírají i některá tuzemská média, veřejnoprávní Českou televizi nevyjímaje.

Zbraně do částečně okupovaného Ázerbájdžánu dovážejí země z Evropské unie, USA, Británie, Izrael či Turecko, ale také Rusko. A tomu samozřejmě vadí konkurence pro jeho zbrojovky, jež jsou přímo či nepřímo kontrolovány státem. Proto ruská propaganda rozšiřuje fámy a polopravdy o různých omezeních a údajně nezákonných aktivitách západních firem. Ve skutečnosti žádné embargo na dovoz obranných technologií či zbraní do Ázerbájdžánu neexistuje ani neexistovalo. Ve skutečnosti byla pouze v červenci 1993, kdy naplno zuřily boje v Náhorním Karabachu, na žádost OBSE přijata Radou bezpečnosti OSN rezoluce č. 853, která obsahovala nezávazné doporučení, aby členské státy OSN nedodávaly do Arménie a Ázerbájdžánu zbraně a munici, které by mohly vézt k zintenzivnění konfliktu. Ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu skončil v roce 1994, tím rezoluce s doporučením ztratila na váze. Navíc od roku 2002 je platnost této rezoluce mezinárodním společenstvím považována za ukončenou, protože ji OSN od onoho roku neuvádí v seznamech aktivních rezolucí.

Neexistenci závazných omezení či embarga na dovoz vojenských zařízení a výzbroje do zemí kavkazského regionu potvrdila i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP) na podzim minulého roku: „Jde o častou chybu českých médií. Ve skutečnosti žádné závazné mezinárodní embargo na vývoz zbraní do Ázerbájdžánu neexistuje. V minulosti šlo pouze o doporučení Rady pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1992 a rezoluce OSN z roku 1993 o tom, že by se neměly vyvážet zbraně a munice pro síly zapojené do boje v oblasti Náhorního Karabachu.“ Ostatně Spojené státy už v roce 2001 začaly s Ázerbájdžánem spolupracovat ve vojenské oblasti, včetně dodávek výzbroje a výstroje, v Evropské unii dokonce nikdy nebyla ve vztahu k Ázerbájdžánu přijata žádná opatření ani doporučení.

Jaroslav Michal

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

12:26 Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11. 11. 2024 objevil článek s názvem …