Takové informace se papeži zřejmě poslouchaly velmi dobře a mohl být s nimi spokojen. Nakolik je ovšem tato subjektivní „statistika“ pana Duky relevantní, česky řečeno pravdivá, nad tím si už „papá“ hlavu nelámal s vírou, že pan kardinál mluví pravdu (tedy nelže). Bohužel, jak skutečnosti nasvědčují, věci se mají úplně jinak, než o nich pan kardinál referoval papeži a představitelům Vatikánu.

Zmínil-li jsem, že pan kardinál Duka neříkal pravdu a tedy lhal, vedou mne k tomu skutečnosti, které jsem zaznamenal pod titulkem „Hlas lidu, který církve nepotěší“. Společnost SANEP provedla průzkum názorů veřejnosti na církevní restituce. Tři čtvrtiny oslovených se vyjádřily, že by vláda měla současnou podobu vyrovnání s církvemi změnit a to bez ohledu na názor církví. Více než tři pětiny navíc nevěří, že by církve o svém majetku informovaly věrohodně.  Podíváme-li se blíže na zmíněný průzkum mínění občanů podle SANEP zjistíme (mj. žádná převratná novinka, snad jen šok pro pana Duku a církev), že podle většiny dotázaných by zákon, přijatý Nečasovou vládou, měl být úplně zrušen. To si myslí 56 % dotázaných, dalších 19 % si myslí, že zákon by měl být změněn. Velmi nepříznivé pro pana Duku bude číslo 8,3 % dotázaných, kteří jsou pro zachování zákona v současné podobě!

Aby toho nebylo málo, 67 % občanů je přesvědčena, že by se o dalším osudu zákona o církevních restitucích a finančním vyrovnání mělo rozhodnout v referendu. S tímto názorem nesouhlasilo pouhých 8,9 % dotázaných! Podle téměř poloviny dotázaných by měla vláda prosadit takové změny, které by snížily finanční náhrady církvím za nevydaný majetek. Jako prioritu to takto vnímá 41,6 % občanů, 15 % jich pak považuje  za nejdůležitější, aby majetek předaný církvím, byl řádně zdaněn a 14 procent dotázaných by zrušilo inflační doložku v zákonu.

Nevím nakolik a jak bude na tyto skutečnosti reagovat církev, případně sám kardinál Duka, nicméně se nedomnívám, ba jsem o tom přesvědčen, že se tvrdě ohradí proti těmto číslům a že záměr a výsledky společnosti SANEP  bude vydávat nebo považovat za cílený útok proti církvi. Ať tak či onak, není od věci si ještě přihodit několik dalších zjištěných faktů a skutečností v neprospěch církve. Tak např. 75, 1 % dotázaných si myslí, že změny ve vyrovnání  s církvemi by měla vláda prosadit bez dohody s církvemi,  9,4 % by změny podporovaly, ale jen po dohodě s církvemi. Jaká je všeobecná důvěra v církve naznačuje číslo 63,9 %, což je počet dotázaných, kteří nevěří, že by církev zveřejňovala zprávy o svém hospodaření  a že se případně podrobí i finančnímu auditu. Jinými slovy mají pochybnosti, že by církev o svém hospodaření informovala pravdivě.

„Z výsledků šetření společnosti SANEP jednoznačně vyplývá, že většinová populace jednoznačně nesouhlasí s církevními restitucemi a podporuje případně takové změny zákona o církevních restitucích, které by vedly ke snížení finančních a majetkových náhrad církvím. Stejně tak panuje jednoznačná názorová shoda na konání všelidového referenda, v němž by se mělo rozhodovat o změnách zákona o církevních restitucích,“ shrnuje agentura SANEP výsledky šetření.

Chápu, že pro pana kardinála Duku, ani pro církev (církve), to není potěšující zpráva.  Nicméně, výše uvedené skutečnosti jsou ve srovnání  s údaji a skutečnostmi, které kardinál Duka sdělil papeži, církevním hodnostářům a vatikánským  institucím,  diametrálně, ne-li propastně rozdílné a zcela zásadně to mění názor, postoj a poměr  občanů ČR k zákonu o církevních restitucích, jak jej prezentuje kardinál Duka a církev sama. Co horší, že to nejsou fakta a skutečnosti nové, protože tento postoj zaujímají občané od doby, kdy se zákon o církevních restitucích začal řešit. Že si ovšem představitelé církve vytváří statistiku názorů a postojů občanů ČR k obrazu svému, notabene s těmito daty následně ohlupují (lžou)  nejen papaži, ale vvšem církevním institucím, je evidentně lživé překrucování skutečností s cílem oddůvodnit si své nestoudné a nemravné jednání ve věci církevních restitucí ku prospěchu církve.

Zmínil-li jsem v titulku, že “Kdo lže, ten i krade” nemyslím, že je to ve vztahu k církvi v ČR nepatřičné. Zvláště, když se církev ohání odeesáckou rétorikou, že  “Co bylo ukradeno, musí být vráceno!” Skutečně? A platilo by to i v případě, že by církev získala, co ji nepatří? Na odpověď si rád počkám.