Celému obchodu ale na zajímavosti dodávají souvislosti, v nichž proběhl. 

V říjnu 2011, když pan Babiš představoval své politické hnutí ANO, v deníku Právo uvedl: „Čekám útoky ze všech stran. Společný nepřítel často sjednotí i bývalé velké nepřátele. Hlavní problém je přístup k médiím; i v těch probíhá vlastnická koncentrace a některá jsou samozřejmě i pod vlivem politiků.“ Tolik Andrej Babiš, vzhůru stoupající politik s vlastním vlivným mediálním domem. K čemu jej použije? K vyrovnání šancí svých se šancemi konkurence oslovit voliče prostřednictvím sdělovacích prostředků? Nechme se překvapit. Jakkoliv si Babiš zatím nezaslouží, aby mu byly malovány rohy, poznámky o berlusconizaci českého politického a mediálního prostředí neberme na lehkou váhu. 

Andrej Babiš je zastáncem manažerského řízení státu. Chce, aby byl výkonný, šlapající jako hodinky. Tak to zná z byznysu. Proto se jeho projekt snaží do svých řad lákat především špičkové odborníky. 

A jsme u jednoho z nejčastěji používaných slov posledních dnů. Dosud se odborníky nejhlasitěji zaklínaly štiky v politickém rybníce, jakými jsou pánové Babiš či Okamura. Dnes ale vládu plnou odborníků na pokyn prezidenta Zemana skládá i Jiří Rusnok. Podprahově je nám podsouváno, že politici selhali, a proto je zapotřebí povolat do služby experty. Nemalá část veřejnosti nadšeně tleská a vůbec jí nevadí, že skutečnost je trochu jiná. 

Selhání jedné strany či jedné vládní koalice ještě není selháním politiky a politiků obecně. Ovšem řešení vládní krize na politickém základě zabránil sám prezident Zeman, když obešel parlament a subjekty v něm zastoupené a zavelel ke vzniku tzv. úřednické vlády, které však schází legitimita a jejíž členové neprošli „peklem voleb“ - abych použil sousloví, jež se v minulých měsících stalo na Hradě populárním. Za normálních poměrů se v normální zemi vláda zodpovídá Sněmovně, u nás bude chodit na kobereček k prezidentovi. A můžeme jen doufat, že Miloš Zeman nebude napínat ústavu na skřipci tak vytrvale, aby nám zde vládly kabinety bez legitimity a důvěry poslanců třeba až do řádného termínu voleb.