Americký prezident Donald Trump v tuto chvíli možná pročítá zprávu, kterou si loni v květnu „objednal“ u ministerstva obchodu. Ta posuzuje, zda a případně v jaké míře představuje dovoz evropských automobilů pro Spojené státy bezpečnostní hrozbu.

Pokud se Trump zachová jako v případě loňského uvalení cel na dováženou ocel a hliník, nelze jeho verdikt očekávat hned. Loni mu také několik týdnů trvalo, než na základě příslušné zprávy cla uvalil.

Spojené státy dováží automobily zejména z Mexika, Kanady, Evropské unie a Japonska. Ze zemí EU je pak s přehledem největším dovozcem do USA Německo, následované Británií, Itálií a Švédskem. Mexiko a Kanada však s USA loni uzavřely obchodní úmluvu USMCA, takže případných cel zůstanou ušetřeny. Tím se Trumpovi zužuje okruh významných dovozců, na jejichž vozy by mohl cla uvalit. „První na ráně“ je Německo.

Však také už se německá kancléřka v rámci víkendové mnichovské bezpečnostní konference pro ni nezvykle plamenně ohradila proti samotné myšlence, že by auta mohla značit bezpečnostní hrozbu. Otázkou je, zda tato plamennost Trumpa podráždí, nebo se jí naopak zalekne. Dokumentuje však, že Německu jde o hodně. Zvláště ohroženy jsou automobilky Daimler a BMW, dva globálně největší výrobci luxusních vozů. Pro obě automobilky je americký trh druhý nejvýznamnější. V posledních dvanácti měsících, což je zhruba doba, po niž Trump úmysl zavést cla veřejně deklaruje, podávají jejich akcie citelně horší výkon než například akcie francouzských automobilek Renault a PSA. Ty totiž vůči americkému trhu nejsou tak exponovány.

Mezi zvláště ohrožené automobilky patří také Volkswagen. Naštěstí pro Českou republiku bude přímý efekt případných nových Trumpových cel zanedbatelný. Do USA Česko vyváží desítky vozů ročně. Nic. České firmy ale dodávají autodíly a komponenty, které se montují v amerických továrnách. Trumpova cla se přitom mají týkat právě i autodílů. Tuzemský automobilový segment ale může poškodit také důsledek cel, konkrétně zaplavení evropského a dalších trhů vozy, které se kvůli clům do USA nevyvezou nebo se tam neprodají. Takováto „záplava“ stlačí ceny a poníží ziskovost automobilek, což se v krajním případě projeví růstem nezaměstnanosti a poklesem investic.

Negativní dopad Trumpových cel na evropská auta by měl v případě ČR představovat snížení HDP o nižší desetiny procenta. Němci by museli počítat s poklesem HDP o takřka procento. Nejvíce zasaženi by ale byli ze zemí EU Slováci, neboť tam vyráběné vozy jsou zvláště exponovány vůči americkému trhu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom