Bratři v triku – Topolánek a Drahoš

M. Topolánek k referendu: „Jsou poslanci mimo jiné proto, že jim lidé v jejich volebním obvodu, okrsku nebo kraji svěřili odpovědnost rozhodovat. A nikdo od nich neočekává, že se této zodpovědnosti zbaví a skryjí se za rozhodování ještě větších laiků, lidí, kteří nikdy nebudou mít tolik informací"(Viz).

J. Drahoš k referendu: „Snažil bych se vládu i premiéra přesvědčit, že o některých věcech se nemá rozhodovat referendem. Jsem příznivcem referenda na komunální úrovni. Ale jsou závažné geopolitické věci, například členství EU, NATO, o kterých se nemá rozhodovat v referendu“ (Viz).

M. Topolánek ocenil (zlo)činy bratrů Mašínů: „Oni prostě neuhnou a to se mi na nich líbí. Josef Mašín mi řekl: Až zakážete komunismus, tak já přijedu“ (Viz ). Možná odsud se M. Kalousek inspiroval předvolebním mottem TOP09, že neuhne…

J. Drahoš k hodnocení (zlo)činů bratrů Mašínů:„Je to vzdálená historie. Každý má právo na odpor proti totalitnímu režimu a tak taky beru tehdejší akci bratrů Mašínů. Detaily neznám. Ale respektuji právo postavit se totalitnímu režimu“ (Viz).

Koho volí M. Topolánek do parlamentu: „I když u TOP 09 nesouhlasím s progresivistickým přístupem k Evropské unii, s přijetím eura, s klimatickým alarmismem, který do TOP 09 vnesl Martin Bursík, tak jsem ve středních Čechách dal svůj hlas Mirku Kalouskovi jako člověka, který musí být ve Sněmovně slyšet. Na druhou strnu, když do TOP 09 ohlásil vstup někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, napsal jsem na tweet: Jiří, to zní jako poplašná zpráva. Já jsem volil Kalouska, ne Tebe!“

Kdo volí M. Kalouska, těžko může chtít přebírat M. Zemanovi hlasy.

Koho volí do parlamentu J. Drahoš: „Mohu říct, že vždy volím strany, které zachovávají ústavnost, demokracii a naše ukotvení v Evropě" (Viz). Nepředpokládám, že by pan Drahoš volil ČSSD, na to se vyjadřuje spíše pravicově – tedy potom mi ve hře zůstávají KDU-ČSL, STAN či TOP09.

To bychom tedy měli postoje M. Topolánka a J. Drahoše. Nyní se podívejme na názory Zemanovy, které jsou k postojům výše uvedeným zcela opačné:

M. Zeman referenda podporuje: „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO“ (Viz).

M. Zeman zločiny bratrů Mašínů odsoudil: „Válečné právo zakazuje zabíjení civilistů. Jestliže někoho omráčíte chloroformem a pak ho podříznete jako podsvinče, tak je to i porušení válečného práva. Není možné v žádném případě udělit jim vyznamenání“ (Viz).

 A je to M. Zeman, kterého pánové P. Fiala a M. Kalousek nenávidí a proti němuž tlačí M. Topolánka.

M. Zeman je často kritizován (nejvíce ze strany TOP09), že nás údajně posouvá k nějaké bájné hydře v podobě ruské či čínské totality.

Jak M. Topolánek a kníže pán Kosovo uznali. Zeman nikdy…

 Další evidentní spor mezi M. Zemanem a ostatními politiky najdeme v přístupu ke Kosovu. Jak dobře víme, byl to ministr zahraničí Topolánkovy vlády - K. Schwarzenberg, který samostatné Kosovo uznal (Viz). Stejný postoj ke Kosovu zastává i M. Topolánek (Viz). Naopak M. Zeman uznat tento paskvil dlouhodobě odmítá (Viz). Osobně pokládám schválení samostatného Kosova, jehož představitelé jednali ruku v ruce s organizovaným zločinem a masakrovali populaci srbskou, romskou i židovskou, za zvěrstvo. Byl to typický příklad rozhodnutí o jiných bez nich. Byl to zločin.  

Proč volit M. Zemana?

Realita je ovšem taková, že prezident republiky si jako jeden z mála našich předních politiků zjevně uvědomuje nedostatečnost koncepce, podle níž bychom se orientovali toliko na euro-atlantické vazby.

Unie čelí vážným sociálním problémům, které přiživuje naprosto zpackaná a nezvládnutá promigrační politika, eskalují v ní štěpné tendence a elitářství (Kdo není v jádru, prý jako by nebyl - a má smůlu. To má být ona proklamovaná evropská soudržnost?).

Být ekonomicky opřen zejména o Německo, je s vyhlídkou na možné události příštích let poněkud krátkozraké.

M. Zemanovi někteří vyčítají, že na začátku 21. století aktivně vystupoval proti Iráku. Jenže od té doby uznal, že dostal špatné informace – a že byl vlastně americkou stranou podveden. To se odráží v jeho přehodnoceném pohledu na útok na Irák: „Já si myslím, že Spojené státy se dopustily celé řady chyb, ať už jde o invazi do Iráku, kde tvrdily, že tam jsou zbraně hromadného ničení, které tam nebyly. Nebo ať už jde o úvahy o leteckých útocích na syrské vládní jednotky v naivní naději, že proti těmto vládním jednotkám bojují demokratické síly, aniž si Američané ráčili všimnout, že tam bojuje Al-Káida, proti které se bojuje v Afghánistánu. Američané by měli mít větší schopnost sebereflexe.“

M. Zeman se jako prezident důsledně vymezuje proti tlakům na Rusko, Írán, Sýrii či Severní Koreu. Je tak jedním z mála politiků, kteří mají odvahu vzdorovat mainstreamovému proválečnému štvaní.

V případě občanské války na Ukrajině odmítl šířit hoax, že se jedná o ruskou invazi. Pokud by k takové invazi došlo, samostatná Ukrajina již dnes není na mapě.

Zatímco evropští politici se většinou tváří, že na Ukrajině vládne nějaká proevropská vláda, M. Zeman si je vědom, že jde o režim odporný, autoritářský až fašistický, který potlačuje práva menšin, opozice a který sází na cenzuru. Nic z toho Evropská unie a různé ideové „tanky“ (think-tanks), které se snaží zválcovat veřejné mínění ve prospěch ideologických bludů, nevidí.

Je to M. Zeman, kdo poukázal na falešnost těch, kdo u syrské opozice hledají nějaké demokraty a partnery k jednání:

„Na rozdíl od americké strany, která se domnívá, že umírněná opozice existuje, já se domnívám, že tam jsou pouze islamistické skupiny. Kromě toho nezapomeňte, že legální syrská vláda pozvala Rusy do Sýrie, zatímco žádný legální představitel Sýrie nezval do Sýrie Američany.“

Je to naše hlava státu, která poukázala na vcelku lapidární věc, že než něco posuzujeme, měli bychom znát fakta a mít v ruce pádné důkazy:

 „Především je třeba řádně vyšetřit, co se stalo při chemickém útoku. Nebudu střílet od boku a nebudu říkat, zda souhlasím s odvetným útokem USA na Sýrii. Musím načerpat informace.“

Buď  - a nebo, aneb Zeman, nebo Kalousek…

Jak tedy vidíme, tedy jak na půdě domácí, tak zahraniční vystupuje M. Zeman zcela jinak, než jeho protikandidáti. Stojí proti asociální politice pánů Topolánka a Nečase (rovněž M. Kalouska a K. Schwarzenberga), odmítá nás štvát do války proti Rusku, soustavně vystupuje proti tvrdé mediální manipulaci a otevírá celou řadu témat k diskusi (bohužel zastánci „jediné možné pravdy“ s ním diskutovat nechtějí – chtějí ho toliko zničit).

 I když kandidátů na Hrad je požehnaně, stojí tu v podstatě kandidáti tři, respektive dva. M. Zeman soupeří s Antizemanem, jehož ještě můžeme rozdělit na Antizemana s podpisy občanů a Antizemana bez podpisů občanů.

Je pak na každém z nás, zda chceme opět posílit moc M. Kalouska, jenž slibuje svůj velký comeback (dnes už víme, že s M. Topolánkem za zády), nebo zda ukážeme panu Kalouskovi to, co nám s panem Topolánkem ukazovali v míře vrchovaté, kdy byli u vlády.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.