Nyní, když několik původně obviněných v této kauze dění kolem paní Nagyové Nejvyšší soud nikoli odvinil, ale jenom formálně pustil z vazby jako „nestíhatelné“ vzhledem k jejich imunitě, se za svou vazebně stíhanou milenku hrdoprsně dere ex-premiér Nečas. Je to hodně zvláštní…  

Kdyby byl pan Nečas pravým „modrým“ (čtěme „ódéesáckým“) gentlemanem, a přistihl svou služebnou (paní Nagyovou) při nepoctivém jednání, měl jí – dle dr. Gutha-Jarkovského – ihned propustit. Dále, neměl trpět, aby mu služebná donášela klepy o jiných rodinách, zvláště sousedech. A kromě toho, neměl připustit, radí dobrý dr. Guth, vůbec žádných důvěrností s osobou služebnou a svým chováním je měl (ony důvěrnosti) učinit nemožnými. Jinak, varuje tvůrce domácích norem správného chování, hrozí, že provinilec přijde o veškerou vážnost.  

Pan Nečas se ale chová jako pravý rudý gentleman – nikoli snad náčelník Apačů, nýbrž náčelník okresního výboru KSČ v Horní Dolní, který vyhrožuje státním zaměstnancům ze sektoru „orgány činné v trestním řízení“, že samotná skutečnost, že při výkonu povolání narazili na jeho milenku, by je nyní snad měla stát místo, hlavu, čest, a podobně. Vyhrožování politiků směrem ke zcela jinému pilíři ústavnosti je neprosto nepřípustné, to Nečasovo je navíc, vzhledem k souvislostem případu, směšné až trapné… A protiústavní.  

Je to, pravda, zcela v intencích jeho stranického exšéfa (a nejspíš neustále i guru-a) pana Klause, který v médiích děsí národ bludnými úvahami nad „svévolí samosprávy prokurátorů“, kteří vymknuti z kontroly moudrých politiků hrozí rozbitím systému na cucky.  

Je to – podle mého – úplně opačně. Hrozbou systému nejsou prokurátoři (ty ani nemáme), hrozbou jsou naprosto zešílení politici, kteří se ženou naší realitou jak vypáleným lesem, aniž by brali ohled na libovolné zákony, včetně toho základního, Ústavy.