Netvrdím, že všechna vyslovená obvinění mají skutečně povahu trestných činů. Ostatně se ztotožňuji s nabídkou společenské záruky  za exposlance Ivana Fuksu, kterou k jeho žádosti o propuštění z vazby zaslal soudu spolek Šalamoun. Nicméně mravní pokleslost jednání některých obviněných je nesporná a jde až na hranu trestnosti.

Není ale stále úplně jasné, jaký je rozsah zájmu orgánů činných v trestním řízení. Veřejnost se diví nevšímavosti ke „kmotrům“ Romanu Janouškovi a Ivo Rittigovi, kvůli nimž mělo údajně vše začít. Odpůrci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se podivují, že došlo ke kriminalizaci jednání, souvisejícího s protlačením tzv. daňového balíčku sněmovnou, ale kolem trestních oznámení na Petra Nečase & spol. kvůli daleko závažnějšímu údajnému zneužití pravomoci ve prospěch církví je mrtvolný klid.

Postižení politici reagují na nevítaný zájem po svém: křičí o údajně nezákonném postupu orgánů činných v trestním řízení, zpochybňují odbornost zkušeného olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, dožadují se změny v přidělení věci státnímu zastupitelství a dávají nepokrytě najevo, že se hraje nejen o jejich kůži, ale v případě jakéhokoli klopýtnutí také o hlavy státních zástupců Ivo Ištvana, Rostislava Bajgera, ředitele ÚOOZ  Roberta Šlachty a možná i dalších. Propadli hysterii, což se mimo jiné projevilo ve vyslovení požadavku na kárné stíhání Ivo Ištvana.

Nejhlučněji se ozývá Petra Nečas, hýřící siláckými výroky, jejichž vyhodnocení jako naplnění skutkové podstaty přečinu šíření poplašné zprávy by zdaleka nebylo nesmyslné. Nevadí mu, že se dostal do postavení střetu zájmů: sám terč zvědavosti orgánů činných v trestním řízení na ně v sebeobraně  chrlí zvratky.  Rámusením marně zakrývá, že je nepříčetný strachem nejen o sebe, ale i o Janu Nagyovou. Pach jeho strachu prosakuje i přes televizní obrazovku. Chápu ho, že je v lidsky nepříjemné situaci. Nemění to ale nic na tom, že jeho vystupování vysokého politického činitele má povahu nepřípustného nátlaku na orgány činné v trestním řízení. Kromě toho se opakovaně usvědčuje z neznalosti procesních pravidel trestního řízení.

ODS by mu měla doporučit mlčení a omezení veřejných vystoupení a neplýtvat silami na jeho otevřenou podporu: tou vyvolává vnější dojem, že je zkažená celá ODS. V jejím zájmu by mělo být přesvědčit  veřejnost, že došlo k selhání jedince, po jehož odchodu se může strana jako celek podívat voličům do očí. Je to důležité i pro důvěryhodnost vlády jinak nezpochybnitelné Miroslavy Němcové, pokud by prezident připustil její ustavení.