Skupina ve stanovisku představuje čtyři možné scénáře dalšího vývoje epidemie a zdůrazňuje, že všechny z nich jsou reálné. Který z nich nastane bude záviset na mnoha faktorech, jako je například výskyt nových variant viru a efektivita trasování, ale také na vládních rozhodnutích a na dodržování protiepidemických opatření. Protože může nastat kterýkoliv z těchto scénářů, plánování by se mělo zaměřit na opatření, která budou užitečná ve všech scénářích.

Skupina v tomto kontextu navrhuje hlavní priority, které by bylo vhodné připravit či změnit. Doporučení lze shrnout do několika oblastí: komunikace, právo, očkování, testování, trasování, plošná opatření, varianty, léčba a cílená opatření. Ve všech oblastech klade skupina důraz na připravenost a nákladovou efektivitu.

Další postup by se měl řídit sledováním a vyhodnocováním vhodných indikátorů: reprodukčního čísla R, incidence a procentuální pozitivity testů. V případě zhoršení je nutné reagovat rychle zavedením levných opatření.

„Jakmile se dostane R dlouhodobě nad hodnotu 1, situace se bude nutně dále zhoršovat, byť z nižších absolutních čísel, takže to ze začátku nebude vypadat tak dramaticky (podobně jako loni v srpnu). V takové situaci je nutné reagovat opatřeními, která dostanou R opět pod hodnotu 1. Čím dřív se tak stane, tím budou náklady nižší,” zdůrazňuje vedoucí skupiny Petr Smejkal.

Taková opatření opatření mohou být zavedena i na lokální úrovni, pro konkrétní firmy, školy, obce, okresy nebo kraje, aniž by to mělo vliv na místa, ve kterých je situace dobrá. Podle skupiny je také nutné zohlednit při přípravě blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které rozmělní pozornost a rozhodovací kapacitu politických činitelů. Proto doporučuje na základě bazální shody napříč politickým spektrem předem určit klíčové spouštěče dílčích opatření a následně postup transparentně s předstihem veřejnosti představit.