Seznámil Západ jak s Kunderou, s Ivanem Klímou i dalším, ať rozhovory vedenými v prestižních periodicích nebo přímo také tím, že založil vydavatelství, které se soustředilo na publikování východoevropských autorů.

Těžko říci, jak k tomu Philip Roth dospěl a navíc laik v oblasti literární historie a teorie může jen odhadovat z přečtených článků motivy Rothova rozhodnutí. Dovoluji si názor, že rozhodně to zapříčinila skutečnost, že Roth byl především homo politicus. To, že se začal zajímat o východoevropskou literaturu, stejně jako ostatní západní intelektuálové, bylo způsobeno především politickou situací a útlakem spisovatelů u nás. Nikoli tedy prvotně literárními kvalitami. Přiznejme si, že ty byly objevovány až druhé linii. Lze usuzovat také z toho, že po roce 1989 Philip Roth toto své vydavatelství zavřel.

Podobným důkazem je jeho rozhovor v The New York Times se spisovatelem Ivanem Klímou, když se ho mimoděk ptá: „Co se stane s vaším psaním - a s morálními hodnotami, které jsou v tvorbě obsaženy - po odstranění systému?“ Jak ze strany Rotha předvídavé. Dá se říci, že s Rothovým zavřením vydavatelství se zavírá také prestiž a známost československé literatury na Západě. Philip Roth byl významnou spojnicí české literatury a Západu. Nyní zaniká i toto literární spojenectví.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.