Tedy plakáním se nic nespraví – jak je možné, že se v oblasti lidských práv pohybují tisíce lidí, kteří se dokážou zastat i toho nejméně potřebného ekonomického loudila, který míří do Evropy za účelem gratis stravu a bydlení a většina i s vizí uplatnění své muslimské víry - a v té souvislosti ty tisíce „andělů“ NEVIDÍ, že jsou těmi příchozími řazení do množiny lidí II. kategorie, která je Alláhem (spíše Mohamedem) předurčena muslimům sloužit? Vždyť přece v okamžiku, kdy jsou islámská pravidla, se všemi návody k násilí, stavěna ve vyloučené komunitě nad evropské demokratické zákony, jsou všichni, kdož tuto islámskou ideologii vyznávají, na evropské půdě nežádoucí.

Vzápětí je na stole kardinální otázka: existují dva, tři, pět, deset různých islámů?! Stačil by jen ten druhý, který je oproštěn od vyvyšování se nad ostatní, třeba i nad nevěřící, který všechny ty návody k násilí na nemuslimech včetně nenávisti ke všem jinověrcům zařadil do kolonky vyřazených dobových tezí. Za celých 75 let od druhé světové války, za postupného navyšování muslimů v Evropě, se nic takového na papíře nevyskytlo. I v Česku kovaná muslimka při demonstraci v Brně na podporu běženců před cca 5 lety přímo stylově odpoví: „Respektuji, že tam jsou (verše v Koránu), ale nebudu je uplatňovat.“ Chtělo by se hodně hlasitě dodat: Zatím!

Při jasné tendenci všech muslimských komunit ke zvyšování požadavků směrem k nemuslimské majoritě, lze na druhé straně současné „umírněné chování“ většiny označit jako - pátá kolona na čekané. Dokládají to srovnání, kdy jinak mluví představitelé muslimů do ČT a jiným médiím a vzápětí jinak v mešitě, kdy výklad Koránu žádný verš nevylučuje. Svědectví opakovaně přinesli konvertité, kteří našli odvahu a od islámu odešli. Proč odvahu? Inu odvrácení se od islámu, odpadlictví – jak mnohokrát jsme svědky v islámském světě – je trestáno smrtí.

Když Evropu smrskneme jen na vzorek v podobě ČR – a jinde to nebude v tom základním jiné – pokud je při registraci uvedeno, že muslimové budou ctít Ústavu a dodržovat zákony a v jiné větě si fandí, že budou žít dle islámských pravidel – je to veřejná lež! Zvláště, když právě příklady z Evropy dokládají, jaké to je žít podle islámských zásad – přeloženo do konkrétna – dle práva Šária! Mnohé no go zones v záp. státech, kam nezavítá policie jak je rok dlouhý, toto islámské právo již uplatňují!

A jsme u titulku: jak je možné, že EU, prostřednictvím svých právníků, nedá průchod sankcím – trestům za zjevné protivení se v muslimských komunitách platným zákonům, které ctí lidská práva podtržená a garantovaná demokratickými pravidly? Od všech „moudrých“ hlav v celém islámském světě jde jednotný hlas: Islám je jen jeden! A proto jakýkoli výklad o jinakosti je jen taktický situační manévr páté kolony načekané.

Už jsem to psal vícekrát – osobní víru nelze nikomu vzít, ale aby s požehnáním státu existovaly organizace, které se propagací svých tezí protiví zákonu, je přinejmenším - jemnější výraz by byla slabost – přizdisráčství. Po výzvě všem islámským organizacím k veřejné diskusi a v ní k obhajobě svého bytí v demokratickém světě, by měl stát přijmout rozhodnutí v souladu se zákonem.

A jsme u lámání chleba; pokud se politici obávají očekávaného nesouhlasu z islámského světa a proto nekonají – je to politika „po nás potopa“, neboť i méně vzdělanému je jasné, že ke střetu musí dojít!! Takže to řešení, které bude s postupem času drastičtější, necháme našim dětem? Jediná jiná varianta je, že už se rezignovalo a demokracie se nechá v tichosti zaniknout. Zatím je to pro mnohé z nás nepřípustné.

Co islám umí, jeden aktuální malý příklad, m. j. s představou budoucích evropských ohrad za 50 let:
Pákistánská policie minulý měsíc osvobodila dvanáctiletou křesťanskou dívku, kterou unesl, přinutil k sňatku a sexuálně zotročil pětačtyřicetiletý muslim. Muž dívku držel na řetězu v dobytčí ohradě ve třetím největším pákistánském městě Faisalábád. Informoval o tom britský deník The Telegraph. Dovětek z jiného zdroje: policie zasahovala až tři měsíce po oznámení!

Závěrem chci jen poukázat na dokreslení soužití kohokoli s muslimy, jak se v pohledu cca 50 let zpět zmenšuje počet křesťanů v islámských zemích; tedy i těch, kteří mají po řadu staletí v držení rodinná sídla. Zrcadlem opaku je zvyšující se počet muslimů v Evropě – jak vaginou, tak i legální, ale hlavně divokou migrací. Dvorním „dodavatelem“ je Turecko, ale to už je na jiný článek.