Po invazním naplnění Evropy muslimskými nelegály, po aférách s policejním zásahem v mešitě, po krátkém působení ve funkci pražského imáma Leonida Kušnarenka, který chtěl muslimy v ČR ozbrojit a po odhalení činnosti Sámera Shehadeho, který podvodně vybral peníze a vyslal posily pro ISIL, je mediálně v ČR o islámu téměř ticho po pěšině.

Zaujala mě ojedinělá informace o vznikajících tajných modlitebách muslimů v ČR. Obecně je vnímáno, že je u nás 15 - 20  tisíc muslimů, z čehož je asi  3 - 4 tisíce aktivně praktikujících. Jenže toto už klišé se uvádí stejné již po mnoho let. Že by v této komunitě vznikla potřeba vytvářet tajné modlitebny je málo pravděpodobné.

Nějaký ten nelegál se jistě do země dostane (kde skončí je otázka, pokud obratem nezamíří na Západ), ale že by policie nezachytila větší příliv nelegálních běženců – muslimů a ti měli potřebu vytvářet tajné modlitebny je téměř nemožné. Pak už je tu jen  jediná možná cesta, ta legální; tedy přiznaný přechodný nebo trvalý pobyt. M.j. mě k hlubší úvaze inspirovala řada nových Kebabů, kde pracují převážně cizinci.

Kde jinde hledat odpovědi než ve statistice Ministerstva vnitra a v ČSÚ. V těch jsem specifikoval všech 59 islámských států a u nich sumarizoval počty osob, kterým byl přiznán přechodný nebo trvalý pobyt. Z vývoje počtů u jednotlivých zemí za posledních 10 let jsem zůstal poněkud štronzo. Pokud někdo poukazuje na zvyšující se počet muslimů v ČR, jako třeba pan Okamura, má pravdu, ale měl by veřejnosti předložit argumenty, fakta, třeba taková, která jsem vytáhnul z oficiálních statistik; byl by věrohodnější.

Tedy nějaká ta čísla; začneme od sumářů:

• k 31.12.2019 bylo ze všech islámských států evidováno 14.936 osob s přechodným pobytem a 12.772 s pobytem trvalým

• od r.2001 do 2018 bylo uděleno (sumář pouze z 15 islámských států, které statistika specifikuje) 2689 státních občanství ČR

• za 10 let od r. 2008 – 2018 vzrostl počet živnostenských oprávnění (jen z uváděných 7 islámských států) z 736 na 1667

• mezinárodní ochrana pro příchozí z islámských států cca necelý 1.000, doplňková ochrana 650 , azyl 335

• pro ilustraci od r. 1999 do r. 2015 bylo uděleno 54.608 st. občanství ČR, z toho 1,7% azylantům a z toho 520 Afgháncům

Byla by i další zajímavá čísla, ale samozřejmě víra se ve statistice neuvádí; takže určitá chybovost tu bude. Ze států, kde je 100%  není potřeba nic krátit (např. Turecko, Afghanistán), u jiných ano, ale nahradit by je měly příchozí z nezahrnutých států, hlavně z Afriky, kde islám je, ale není procentně deklarován. Rovněž udělené st. občanství je pouze z 15 států; bude jich jistě více. Snad největší chybovost (do plusu!) v součtu je v neznalosti muslimské komunity z r. 2004 při založení ÚMO; tedy kolik z ní již mělo st. občanství a kolik jich bylo s trvalým pobytem.

Hodně nových příchozích je z postsovětských republik - např. Uzbekistán v r.2011 243 s trval. pobytem, v r. 2019 – 1096; Kazachstán 2011 – 1795 , 2019 – 2496; Azerbadžán 2011 – 144 , 2019 – 468 .

ČR je orgány EU kritizována, že odmítá kvóty v jakékoli podobě, ale z uvedených čísel je zřejmé, že zas tak nepolíbení nejsme. M.j. odmítání nelegálů určitě přitížilo Babišovi v posuzování jeho aktivit v evropském parlamentu. A nejen tam; na domácí scéně to byl jeden z impulsů vítačů – podrazáckých užalovanců Pirátů, Top 09, STAN,KDU a dalších.

EU není schopná ubránit své hranice a tu svou neschopnost chce delegovat (i s výhružkami sankcemi) na všechny členské státy a vůbec nechce vzít do úvahy, že hlavním impulsem, jak je dnes jasně zřejmé, nejsou ve státech původu běženců válečné konflikty, ale nenažranost PŘEPRAVNÍ MAFIE. A to když Babiš dá na stůl, je jasné, že má u hlavounů EU zaděláno na průšvih. I bez Babiše je nanejvýše potřebné tento postoj vůči hrobařům Evropy zachovat.

Islamizace Evropy pokračuje rychlým, dříve nepředstavitelným, tempem a v ČR se tak děje, jak je z výše uvedených čísel zřejmé, v menší míře také – reálné číslo počtu muslimů bude tedy určitě o dost vyšší než 20.000. 

Vážení spoluobčané, v rámci zachování našich tradičních hodnot, které jsou i jinými menšinovými proudy ohrožovány, buďme ostražití a citliví na jakékoli požadavky z muslimské komunity. Vytvořme tlak na vládní orgány, aby muslimská víra byla jen ryze osobní záležitostí jedince a jakákoli spolková činnost byla posuzována prizmatem některých protizákonných zásad, jimiž se muslimská „náboženská“ obec u nás řídí. V některých záp. státech je už pozdě odkázat islám do patřičných mezí (Francie a další), aniž by došlo k masovým násilnostem; konejme, ať se nedostaneme na stejnou parketu.