K této většině opatří nejen zkušení matadoři zaběhlých politických analytiků, odborníci živící se v mnoha průzkumných agenturách a médiích, superznalci pouštící svá moudra rámovaná jako věhlasné think-tanky, rozumbradové zaštiťující se znalostmi ze zázemí  světové politiky, prostě osobnosti a celebrity masmédií jedoucí v proudu módní korektnosti, protože to nese, odtud  tečou tendry, dary, podpory, ale právě i nejrůznější skupiny hurá aktivistů na druhé straně této rovnice má dáti-dal. Logicky i právě jimi ovlivňované masy čtenářů jsou podobně jako oni - odborníci, náhle vyjukaní, zděšení, co se bude dít. Jakoby měl přijít málem konec světa. Některým se asi zhroutil. Anebo jen na chvíli než převekslují.

Delší dobu upozorňuji na nepřirozenost naší euroatlantické civilizace, která si vytvořila posvátné krávy z lidských práv, z demokracie, z korektnosti, z globalizace, z humanity, kdy však realita a tedy přirozenost je zcela jiná. Z těchto posvátných krav je cítit naši faleš a klam. Kráčíme od jednoho extrému k druhému a je jasné, že někdy to musí skončit, někdy to praskne a lidi někdy prohlédnou a jiní se budou divit. Jsme přesvědčení, že právě to se stalo v USA. Lidi měli dost neustálého, řekněme moudrého „okecávání“ všeho. Mohlo být i opravdu moudré a inteligentní, ale nemuselo být přirozené. Halilo se do neprůhledných maskování odbornými termíny, které se čím dál víc vzdalovaly obyčejnému životu, obyčejným dennodenním potřebám obyvatel. Halilo se do korektnosti, která pouze mlžila. Halilo se vlastně do lží, kdy tisíc opakovaná lež se stává v jejich vidění pravdou. A samozřejmě nejen v USA, ale i, a možná hlavně, v naší EU.

Vznikly tak skupiny odborníků, politiků, mluvící svými jazyky na hony vzdálenými nám prostým lidem a jejich nohsledi je imitovali, aby rozšiřovali jejich „pravdy“ vytrubováním do celého světa. Logicky i sama mediální technologie, kterou si osedlali, hrála důležitou roli v odlidštění těchto komunit, které se dostaly na samý piedestal civilizace, ale s uměle vybudovanými, křehkými základy.

Jistě, politici lžou na každé politické straně, co si budeme namlouvat, že? Lhali v USA, lžou i nám v Evropě. Těžko posoudit, která lež je větší, ale jedna zcela přirozeně začne po delší době vadit. A tak jsem se já, i když vysoké politice nerozumím a ani nechci, Trumpovu vítězství vůbec nedivil. Ba naopak, já jej vlastně předvídal, když jsem 8. srpna 2016 napsal v mém blogu Literárních novin: Opravdu mi Trump a Flynn v mnohém hovoří z duše? Trump slíbil rozbít to neustálé „moudré a inteligentní okecávání“, které v USA vládlo léta ( a vládne i u nás). Proto se nedivím, že lidi si s ním společně bouchli do stolu docela rádi. Moc možností vlastně ani neměli.

Jistě, uvidíme, zda za čas, nebude parta kolem Trumpa také vytrubovat svá „okecávání“ lidí. Jsem docela přesvědčen, že za čas k tomu dojde, protože to je náš systém demokratické vlády. A to je vlastně i důkaz, že  naše demokracie, ať už ji říkáme jakkoliv, třeba tak nějak laskavě a něžně i liberální demokracie, je  jako forma vlády chorá, je pomalu přežilá.  A patří k ní jak Hillary, tak i Donald.

Můj náčelník Aritana nemusí nikoho „okecávat“, protože tam, u „mých“ amazonských indiánů, demokracie může stále ještě fungovat. Je to totiž jen proto, že se všichni (všech tři sta jedinců kmene Yawalapiti) dobře a osobně znají a vědí, co mohou od těch druhých očekávat. Vše je tedy zcela transparentní, bez žádných vedlejších zájmů. U nás nic není transparentní a je tu kolem nás stále víc a víc a hodně nejrůznějších zájmů nejrůznějších skupin lobbyistů, nadnárodních korporací, mocenských skupin, velkých politiků-figurek. Jedni budou pořád „okecávat“ ty druhé a pak se lidi zase, a možná i demokraticky, naštvou a bouchnou do stolu, až to jednou bude naposledy. Na mou duši, na psí uši.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami