Veškeré dění ve společnosti má své opodstatnění a dá se i poměrně snadno vysvětlit. Prostým lidem však není říkána pravda a jsou drženi v bludu a to jak politicky tak i mediálně. Okolo nás je spousta keců proč to či ono je zrovna tak jak je nebo proč tohle jde a tamto zase ne přičemž o tom podstatném se přes značný balast ani nedozvíme. Skutečně je tomu tak a Mayové měli pravdu. Mnoho lidí mělo o konci světa představu, že prostě vše zhasne a konec. Tak tomu nebylo – není a nebude. Konec světa však nastal a je v plném běhu. On totiž skutečnou podstatou konce světa je trvale udržitelný rozvoj. Lidstvo jako takové už narazilo na hranici možností. Rozvoj jako takový ustal a jsme ve fázi ekonomické i společenské krize. Neúměrně rostou náklady na život produktivní populace a důchodců. Na zajištění běžných potřeb se musí ze státních rozpočtů vydávat stále více prostředků a státy se tímto neúměrně zadlužují. To má za následek rostoucí zdanění obyvatelstva, vyšší a vyšší nezaměstnanost a tím se postupně blížíme ke kolapsu. Mayská kultura zhynula v podstatě z těchto důvodů taktéž, protože svůj životní prostor prostě vyčerpali a růst populace značně předstihl technologický rozvoj. To už bylo za rámcem možností Mayské společnosti. Život lidí dle současného modelu je do budoucna neudržitelný a jsou nutné zcela zásadní systémové změny, ale také depopulace nebo chcete-li – snížení počtu lidí na planetě žijících. Tento stav v žádném případě nemá politické příčiny a nelze jej tedy přičítat na vinu socialismu nebo demokracii či kapitalismu. Příčinou je neustále rostoucí populace lidí jako živočišného druhu a neexistence přirozeného predátora člověka, který by byl schopen regulovat jeho počet. Tím jak roste počet obyvatel, tím v přímé úměrnosti stoupá energetická náročnost života. Energie je tedy dalším klíčovým prvkem majícím zcela zásadní vliv na lidstvo. Klíčovou roli v oblasti energií hraje ropa, ale ta již v některých oblastech nastoupila na sestupnou křivku produkce (např.: v USA). Nová ložiska se nacházejí už jen sporadicky. Proto ceny ropy tolik vzrostly, i když na cenu ropy má vliv mnoho dalších faktorů. S ohledem na cenu ropy se mění i náročnost zemědělství. Vždyť umělá hnojiva bez ropy udělat neumíme. Tím že tedy zdražuje ropa zdražují i umělá hnojiva což prodražuje zemědělskou výrobu a tím musí zákonitě růst ceny potravin. Můžeme si vybrat i variantu, že značně omezíme podíl hnojiv v zemědělské výrobě, ale tím nedosáhneme také ničeho, protože tím prudce klesnou výnosy na hektar a bude potravin nedostatek za vysoké ceny. Lze to tedy nějak uspokojivě vyřešit? Určitě ano, ale situace se dostala do bodu nutnosti globálního řešení. Každé rozhodnutí v tomto směru bude velmi obtížné a nikdo nebude chtít, aby mu bylo cokoliv v tomto směru přičítáno. Toto rozhodnutí totiž ponese chtě nechtě stopy krve. Jednoduše řečeno – jedni musí odejít a zemřít, aby druzí mohli žít. Některá opatření jsou již spuštěna, i když o jejich pravém důvodu a smyslu koluje mnoho teorií. Mluvím o Chemtrails nebo AIDS. Tyto prostředky však neplní své zadání podle představ.

(Má domněnka). Snížení počtu lidské populace je potřebné v řádu mezi 4-5 miliardami aby poté vznikl nový světový řád s možností dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje. Nikoliv řád otrokářů a otroků, ale plnohodnotný socialismus. Jedním z dalších řešení je světová válka a toto by bylo z těch bolestných a špatných řešení pravděpodobně nejlepší, protože zde by hrálo svou roli i štěstí v neštěstí. Samozřejmě s vyloučením veškerých jaderných zbraní. Nepovažuji totiž za důstojného člověka umělé šíření syntetických nemocí či rozptylování jedů do ovzduší. Je zcela bez diskusí, že každé řešení vedoucí ke snížení populace je bolestné – prostě hrozné. Jinak to ale asi nepůjde. Nevidím nikde okolo sebe jakoukoliv alternativní možnost. V kuloárech se hovoří o tom, že představitelé mocných – tzv. Římského klubu, Bilderbergu, MMF, Svobodných zednářů a Iluminátů jsou již o těchto záležitostech dávno spraveni a jsou to právě oni, kdož chystají kroky takzvaných zásadních společenských změn. Je nepochybné, že svět se zásadním změnám vyhnout nemůže a je, tudíž otázkou kdo bude obětí za život dalších generací lidstva. Původ celé problematiky netkví v politice a v systémech, ale v člověku samotném. Je to člověk, kdož utlačuje a tím i hubí ostatní živočišné a rostlinné druhy, protože ke svému bytí potřebuje nový a nový prostor, nové a nové zdroje. Pakliže svým značným růstem narušíme náš potravní řetězec, můžeme v tomto důsledku zhynout všichni bez výjimky. Otázkou je tedy i to – co je lepší!!! Nikdo na světě za nás tento problém nevyřeší.