Takže si to shrneme:
1) Lidí je víc a víc.
2) Lidí je potřeba míň a míň. Je jen otázkou zdrojů a času, kdy přestaneme potřebovat prodavačky, řidiče (sorry za ten nechutný sexismus) a stovky dalších ,,otrocky vykonávaných'', manuálních profesí, které se dají automatizovat.
3) Lidi jsou čím dál nervnější, blbější a iracionální.

Dosud vždy byla populace provázána s ekonomikou - lidí bylo zhruba tolik, kolik jich bylo schopno se uživit.

Dnes jsme ve fázi, kdy vytváříme nesmyslnou práci pro lidi, kteří jsou navíc (různá genderová studia apod.)

A míříme do fáze, kdy lidi budou zbyteční úplně a budeme stát poprvé v lidské historii před otázkou: kolik nás tady má být, kolika lidem má být umožněno žít a podle jakých kritérií se budou vybírat? Poprvé bude rozhodováno ne evolucí, ne nabídkou a poptávkou, ne ekonomickými zákonitostmi, ale arbitrárně, od stolu. Protože kdyby to měla rozhodovat ekonomika, pak by bylo 99% lidí nepotřebných, nic nepřinášejících ...
K tomu si přidejme totální bezradnost při odpovědi na otázku proč tu jsme, jaký to má všechno smysl ... náboženství možná dávalo či dává odpovědi špatné, ale to je vedlejší: dávalo lidskému životu kontext a účel a jednotlivým lidem jistotu. Dnes život většina lidí vnímá jako chemickou nahodilost.

Nedivte se jim, že šílí.