ZDE a ZDE jsem psal o tom, že by snad mělo být už po pandemii a můžeme rekapitulovat: 

Po prázdninách ale přišla druhá vlna pandemie, po ní třetí a pak další a další (obr. 1). Můžeme proto znovu analyzovat chování viru v různých státech a porovnávat je mezi sebou i v čase.

Obr. 1 – Denní celosvětový počet nových případů COVID-19 a denní počty úmrtí (ZDE). Mezi nárůstem počtu nakažených a nárůstem počtu úmrtí je několikatýdenní odstup (šipky).

Na obrázku č.1 je dobře patrné, že po první vlně pandemie, která trvala od začátku roku do dubna 2020 a kdy umíralo denně v maximu až 8500 lidí, přišla začátkem května druhá vlna pandemie s maximem až 295000 nakažených lidí denně. Přibližně o 4 týdny později vidíme počátek nárůstu denních počtů úmrtí, které vyvrcholilo 22.6.2020 s počtem 7300 úmrtí denně. Třetí globální vlna pandemie měla svůj počátek někdy na konci srpna a počátkem září a počty nakažených do dnešního dne (20.10.) neustále stoupají. Dnes dosahují hodnot více než 500000 nově nakažených denně. Opět, tak jako v případě druhé vlny, pozorujeme i zde s přibližně 28-denním zpožděním také nárůst počtu úmrtí za jeden den. Co ale vidíme velice zřetelně, je relativní pokles počtu zemřelých za jeden den vzhledem k počtu nově nakažených. V případě první vlny byl tento poměr přibližně 8500/90000 = 9,4%. V případě druhé vlny byl tento poměr přibližně 7300/295000 = 2,5%. Ve třetí vlně zatím tento poměr dosahuje hodnoty 7100/510000 = 1,4%, tedy je zatím více než 6x menší než u první vlny.

Pro jakékoli virové onemocnění je rozhodujícím parametrem míra úmrtnosti, tedy poměr počtu úmrtí k počtu nakažených. Když srovnáme míru úmrtnosti COVID-19 s „normální“ každoroční chřipkou, tak Worldometers uvádí míru úmrtnosti u prasečí chřipky 0,02%, u SARS 9,6% a u MERS dokonce 34% (ZDE). U COVID-19 je k dnešnímu dni celková míra úmrtí 1,4%, tedy nižší než u první vlny, kdy byla na hodnotě 2% a aktuální míra úmrtí pro třetí vlnu je už menší než 1%. Dostává se tak do oblasti extrémních chřipkových epidemií s mírou úmrtí okolo 0,5%.  Když se podíváme na data v Evropě, tak vidíme, že ve srovnání s „normální“ chřipkou je COVID-19 přibližně 2 – 3x nakažlivější, ale po zavedení karantény byly počty úmrtí jen přibližně 1,5x vyšší, a to  jen ve vyšších věkových kategoriích (ZDE) (viz obr. 2). U dětí a mládeže dokonce poklesl počet úmrtí pod hodnoty pro každoroční chřipky, protože i tyto ročníky byly také izolovány a nedošlo ke vzájemným kontaktům ve školách a jeslích.

Obr. 2 – Počty úmrtí na všechny chřipky v jednotlivých týdnech od roku 2017 do září 2020 (zdroj: ZDE).

Ještě lépe, než na grafu č. 1, je vidět míru úmrtí na grafu č.3, kde jsou na vodorovné ose vyneseny logaritmy počtu nakažených za jeden den a na vertikální ose logaritmy počtu zemřelých za jeden den. Graf byl sestaven pro USA, ale i pro ostatní státy světa platí obdobné hodnocení. Míra úmrtí je pak dána přímo polohou bodu na grafu v daném čase, tedy rozdílem logaritmů.

Obr. 3 – Míra úmrtí v USA (úmrtí o 28 dní později po nákaze). Červeně – první vlna pandemie (do 22.6.2020), zeleně – druhá vlna (22.6. – 13.8.2020), modře – třetí vlna (od 13.8. dosud).

V první vlně se pohybovaly míry úmrtí okolo hodnot exp(7,4-10,2) = 6% v pracovních dnech a exp(6-10) = 1,8% o víkendech, tak ve druhé vlně to bylo okolo hodnot exp(7-11,1) = 1,6% v pracovní dny a exp(6,3-11) = 0,9%. Ve třetí vlně (od 13.8.2020) je zatím pozorována míra úmrtí okolo exp(6,8-10,8) = 1,8% v pracovní dny a exp(5,6-10,9) = 0,9%, tedy obdobně jako ve druhé vlně, jen v pracovní dny je o něco vyšší.

Je také dobře patrné, že ačkoli protesty hnutí BLM (Black Lives Matter) započaly a ke spontánnímu rozvolnění karantény došlo už 15.5., nárůst počtu nakažených ve druhé vlně se projevil až o více než měsíc později (přibližně od 15. června 2020) a na míře úmrtnosti se druhá vlna projevila až od 22. června 2020, a to poklesem s tím, jak došlo k nakažení převážně mladší populace.

Třetí vlna pandemie na začátku podzimu opět zasáhla většinu populace tak, jako první vlna, ale míra úmrtí je již mnohem menší a je srovnatelná s druhou vlnou v USA.

S vývojem pandemie v USA můžeme porovnat vývoj pandemie v „referenčních“ státech, kde nedošlo k zavedení přísných karantén – tedy v Bělorusku (obr. 4) nebo Švédsku (obr. 5). V Bělorusku vidíme jen dvě vlny pandemie – zimní/jarní 2020 a podzimní 2020. Mezi nimi vidíme klidové letní období, kdy počty nakažených denně poklesly pod 75 osob a počty zemřelých na COVID-19 se blížily nule.

Obr. 4 – Denní počty nakažených (modrá křivka) a úmrtí (zelená křivka) v Bělorusku.

Jak se ukazuje, tak míra úmrtí v Bělorusku ve druhé vlně je již okolo hodnot 0,4%, tedy plně srovnatelná s obyčejnou těžkou chřipkou a tato míra nadále klesá.

Obr. 5 – Denní počty nakažených (modrá křivka) a úmrtí (zelená křivka) ve Švédsku.

Ve Švédsku je situace ještě mnohem příznivější, protože po první vlně pandemie, která trvala do začátku podzimu a kde byla míra úmrtí přibližně 7% zejména mezi seniory v domovech důchodců, druhá vlna prakticky absentuje a míra úmrtí v maximech ve druhé vlně dosahuje hodnot pod 0,5%, tedy je plně srovnatelně s „obyčejnou“ chřipkou.

V České republice můžeme srovnáním s USA, Běloruskem nebo Švédskem odhadnout další vývoj pandemie (obr. 6). 

Obr. 6 - Denní počty nakažených (modrá křivka) a úmrtí (zelená křivka) v Česku. Červená šipka – zavedení nouzového stavu v ČR, žlutá šipka – reakce viru na lockdown.

Pokud by byl zaveden totální „lockdown“ se zákazem vycházení a omezením jakýchkoli kontaktů na nejmenší míru (Izraelský scénář), pak by se po cca 14 dnech po jeho zavedení rychle snížil počet nově nakažených a po dalších cca třech měsících by klesl počet úmrtí téměř na nulu obdobně, jak tomu bylo v případě první vlny (zavedení nouzového stavu 12.3.2020 – viz červená šipka na obr. 6 a pokles počtu úmrtí téměř na nulu na konci dubna 2020). 

WHO na svých stránkách (ZDE) ukazuje projekce denního počtu úmrtí (obr. 7) a celkový počet zemřelých (obr. 8) v závislosti na scénáři „tvrdosti“ opatření. Nejpřísnější scénář – omezení kontaktů a všeobecné zavedení roušek nebo masek – by po cca 14 dnech vedlo k postupnému snižování jak počtu nově nakažených tak zemřelých (v maximu okolo 15.12. cca 202 denně). Na konci roku by pak přibývalo pouze 56 zemřelých denně a celkový počet úmrtí by se tak vyšplhal na cca 10300 (obr. 8). Podle středního scénáře – za stávajících opatření – by se reprodukční číslo R mohlo dostat pod hodnotu 1 na konci listopadu při 222 úmrtích denně. Na konci roku by pak denní počet úmrtí byl cca 205 (obr. 7) a celkový počet úmrtí by se vyšplhal na 15500 (obr. 8). Při nejhorším scénáři – úplném rozvolnění – by reprodukční číslo R kleslo pod hodnotu 1 až na konci prosince se 403 mrtvými denně (obr. 7). Celkový počet mrtvých by pak dosáhl 21500 a dále by značně rostl s tím, jak vysoké by byly počty zemřelých denně, které by neklesly pod současnou míru ani do konce ledna 2021.

Obr. 7 – Denní počty úmrtí v ČR a projekce po 1.11.2020 podle různých scénářů (zdroj ZDE)

Obr. 8 – Celkové počty úmrtí v ČR a projekce po 1.11.2020 podle různých scénářů (zdroj ZDE)

O tom, že tyto scénáře jsou horním odhadem (nejméně příznivým) reálné situace svědčí porovnání s vývojem pandemie v ČR a ve Švédsku a Bělorusku. Ve Švédsku, kde antivirová opatření byla velice mírná, a nedošlo de-facto k úplnému omezení sociálních kontaktů s výjimkou domovů důchodců, dosáhl maximální počet 1700 nakažených denně na konci června, tedy před slunnými dny a prázdninami, které nejsou příznivé pro množení viru. Dá se odhadnout, že kdyby pandemie přišla do Švédska o pár měsíců dříve (tedy srovnatelně s nynější druhou/třetí vlnou), narůstal by počet nakažených denně na hodnoty okolo 2500 – 3500 za den, tedy srovnatelně s nynějšími pozorovanými hodnotami. Protože ale nebezpečnost a závažnost COVID-19 v první vlně byla mnohem vyšší než je současná mutace, tak by byl také počet úmrtí vyšší do stavu, kdy by byly promořeny celé starší ročníky obyvatel. Dá se odhadnout, že celkový počet úmrtí by byl někde okolo 8000 osob, což je ve shodě s poznatkem, že COVID-19 má smrtnost (v první vlně) 3 – 5x vyšší než obyčejná chřipka, na kterou průměrně umírá ročně 1500 lidí (v ČR o podobném počtu obyvatel) a míra úmrtí v první vlně byla někde mezi 5 – 9% z nakažených.

Druhá/třetí vlna má již míru úmrtí pod 1% a dá se odhadnout, že po pozvolném promoření populace jako ve Švédsku při dodržování sociálního odstupu a eliminování zbytných kontaktů na minimální míru, je možno udržet počty hospitalizovaných a zejména počty nemocných na ventilaci v rámci dostupné kapacity lékařského systému (obr. 9).

Obr. 9 – Projekce nezbytných počtu lůžek a plicních ventilátorů v optimálním scénáři (zdroj ZDE) 

Dnešní denní počty nakažených (3400) a úmrtí (do 10 lidí) ve Švédsku se již moc neliší od těžších chřipek, které vídáme každých několik let (např. v zimě 2009/2010 a naposledy v zimě 2015/16). U nás v ČR bylo tehdy více než 2000 nemocných na 100000 obyvatel (celkem více než 200000 nemocných) a zemřelo více než 2000 lidí za rok na chřipku. Dá se předpokládat, že s dalšími mutacemi se nebezpečnost viru dále zmírní a že (jak se ukazuje na příkladu USA) jeho míra úmrtí poklesne pod 0,5% zejména s tím, jak se společnost začne imunizovat po prodělaných lehčích formách viru zejména v mladších ročnících populace. To ovšem neznamená, že by se COVID-19 stal jen „chřipečkou“. Následky onemocněním tímto virem jsou a budou vždy těžší a závažnější s tím, jak vir napadá zejména plíce a mozkové buňky.