Zatímco u nás připravuje Pražská kavárna Majdan proti prezidentovi republiky, ve Francii se situace před jarními prezidentskými a parlamentními volbami začíná zcela vymykat kontrole. V tomto týdnu proběhlo vyklízení "Hollandova pomníku" - divokého imigrantského tábora v Calais, který se stal noční můrou pro místní obyvatele i projíždějící řidiče kamionů mířící na britské ostrovy.

Z donedávna klidného místa na severu Francie se stalo město hrůzy - předobraz toho, jak bude brzy vypadat celá země, pokud se nepodaří vládnoucí proevropskou garnituru v Paříži odstavit v jarních volbách od moci. A pak celá Evropa.

Hořící peklo

To si uvědomuje i nejméně populární prezident ve francouzské historii socialista François Hollande, jenž se po dvouletém váhání rozhodl konečně pod tlakem veřejnosti a samosprávy k zásahu.

To ovšem není tak jednoduché, jak to zpočátku možná někomu připadalo. "Mírumilovní" imigranti ozbrojení železnými tyčemi a zápalnými lahvemi nejprve svedli s policií několik nočních bitev, během nichž bylo zraněno mnoho strážců zákona, a nakonec tábor i s bezprizorními dětmi, které se zde údajně nacházely, zapálili. Hasiči, kteří se snažili s plameny bojovat, byli napadeni kameny a tyčemi a několik jejich aut bylo zdemolováno. Nakonec se na místo dostavili neziskoví aktivisté, kteří bránili úřadům v dalším vyklízení.  

Francouzská vláda kapitulovala a odvolala připravené buldozery, které měly nelegální tábor srovnat se zemí, neboť by použití takovéto techniky údajně mohlo vyvolat v migrantech "pocit nátlaku". Tábor, kde přebývalo více než 10.000 nelegálů, se tedy bude rozebírat ručně, což potrvá týdny, ne-li měsíce.

Francouzský kabinet poté oznámil, že v táboře už ve středu nebyl žádný imigrant a že se je podařilo všechny "evakuovat". Jak se ovšem ukázalo druhý den, imigranti se pouze stáhli před policií a začala známá hra "na kočku a myš", kdy se jich hordy za asistence některých "aktivistů" znovu do města vrátlily. Je neuvěřitelné, že "neziskoví vítači“ mají ve Francii vetší moc než státní orgány, které se musí jejich požadavkům přizpůsobit. Je dobré to vidět - abychom se brzy nedivili, až budeme svědky téhož u nás. Ostatně už jsme.

Imigranty zapálený tábor v Calais

Rozmísťování islamistických jednotek začalo

Vláda prozatím rozváží imigranty na stovky míst po celé Francii - a to i do těch nejmenších vesniček, aby i venkované poznali "multikulturní dobro". Místních občanů se nikdo neptá, autobusy přivezou mladé černochy a Araby, jimž je na místě zbudováno provizorní ubytování.

Někteří z místních se bouří, jiní stavějí dokonce barikády. Někteří starostové odmítají "vládní hosty" pustit do svých měst. Velmi dobře si totiž uvědomují, že toto cílené rozmisťování povede k vytvoření velkého množství islamistických buněk, které budou schopny být kdykoli aktivizovány. Mnozí občané to rovnou považují za rozmisťování islamistických jednotek, které budou ve správný čas připraveny spolu s domorodými islamisty převzít kontrolu nad Francií.

Podobný proces můžeme vidět také v Itálii - i tam začalo rozmisťování islamistických jednotek na pozice. Symbolem odporu se v této souvislosti stala vesnice Gorino na severu Itálie v provincii Ferrara, kde obyvatelé vybudovali na přístupových cestách k obci barikády a nevpustili autobusy s migranty do obce. Po dlouhém vyjednávání se musely nakonec vládní autobusy otočit a imigranty odvézt jinam.

Imigrantské tlupy se snaží za pomoci "aktivistů" dostat v Calais na trajekt do Anglie

Zhruba 200 obyvatel vesnice čekalo na příjezd autobusu s migranty, přičemž všichni skandovali: "Nechceme je tady!". Ubytovna, kde měli migranti zůstat, patří sice místním úřadům, ale poslední čtyři roky ji má v pronájmu soukromník. To je i případ dalších obcí jak v Itálii, tak ve Francii. Celý imigrantský byznys, kdy neziskovky úzce spolupracují s mafií, je doslova zlatým dolem pro různé spekulanty - tak jako u nás ubytovny pro Romy.

"Stydím se za chování vesničanů," prohlásil italský státní tajemník Mario Morcone, jenž má na starosti problematiku "běženců".

Podobné zprávy přicházejí i z Francie, kde imigrantské výsadky mířící z Calais narážejí rovněž na odpor občanů a samospráv.

Protesty ve Francii

Francie je však ve varu i ve velkých městech. V Paříži začaly minulý týden rozsáhlé protiimigrační protesty, které se šíří zemí jako lavina. Hlavními protagonisty jsou tentokrát policisté, kteří už mají imigračního teroru, který zažívají při běžné službě, plné zuby. K nim se přidávají hasiči a zdravotníci, spontánně i další občané, kteří nechtějí nečinně přihlížet, jak kolaborantská bruselská vláda ničí násilnou imigrační tsunami jejich vlastní zemi. 

Policisté plni stresu a znechucení z dalších a dalších zranění svých kolegů v no-go zónách, kde žádné francouzské právo neplatí, vycházejí každou noc do ulic nejen v Paříži, ale také v Marseille a dalších velkých městech. Projížděli také se zapnutými majáky a houkačkami po Champs Elysées a dalších bulvárech francouzských měst, aby co nejhlasitěji vyjádřili svoji nespokojenost tím, co se v jejich zemi děje. Lidé z okolních balkonů jim aplaudují a hlasitým troubením dávají najevo podporu.

Na francouzských vlajkách, které nesli protestující, bylo možné číst nápisy "Občané podporují policii", nebo "Občané jsou s policií".

Policejní protesty proti imigrantům v Paříži

Na řadě je Marine

Zločin ve Viry-Chatillon na jihu Paříže se stal poslední kapkou, po níž pohár trpělivosti přetekl. Událost, která se odehrála minulý týden v no-go zóně, předčila dosud svojí brutalitou vše, co pařížská policie s imigranty zažívá. Dav muslimů obklíčil policejní auto, hodil dovnitř molotovovy koktejly a nechtěl pustit hořící policisty z auta. Vyprostili je až další dva policisté, kteří však při boji na život a na smrt také utrpěli těžká zranění. Výsledkem jsou čtyři těžce zranění policisté, z nichž jeden stále bojuje na jednotce intenzivní péče o život.

Politická elita se přesto nadále tváří, že problém neexistuje, servilní novináři spojení s vládou útočí na každého, kdo se snaží na problém upozornit. No-go zón, které podle politiků a proimigračních aktivistů oficiálně neexistují, je podle dokumentů zveřejněných maďarskými úřady v Evropě kolem 900.

Situace ve Francii se stává stále méně udržitelnou. Imigrantské gangy, které zde dlouhodobě působí, byly vlnou z posledních dvou let posíleny desetitisíci dalšími zločinci a z pouličních band tak vznikly malé armády, které terorizují občany a proti nimž je policie takřka bezmocná. Francouzské dopravní podniky již rozhodly o tom, že do některých oblastí přestanou posílat své autobusy, neboť je to příliš nebezpečné pro řidiče i cestující.

Situace se vyhrotila tento víkend v noci ze soboty na neděli také v pařížské no-go zóně Saint-Seine Denis. Imigrantský gang zde zaútočil na autobus plný lidí. Gangsteři terorizovali řidičku i spolucestující, následně je přinutili vystoupit a se známým výkřikem Allahu Akbar! autobus zapálili. Vzápětí vzplálo mnoho okolo stojících vozidel, spousta lidí utrpěla zranění či šok.

Obyvatelům Francie tedy zákonitě dochází s vládou premiéra Manuela Vallse a prezidenta Françoise Hollanda trpělivost. Tomu odpovídají i průzkumy veřejného mínění, jimž setrvale vévodí na prvním místě předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová. Její příchod do Elysejského paláce by znamenal výrazný zlom nejen ve francouzské imigrační politice, ale po Brexitu též i další tvrdou ránu bruselskému molochu.

Zoufalý Renzi a potápějící se Itálie

Rovněž Itálie naráží na své limity a volá o pomoc. Prohlášení premiéra Matteo Renziho, že Itálie přestane platit do unijního rozpočtu, pokud státy, které migranty odmítají, neustoupí, je čirým aktem vyděračství, jenž chorobný stav celé EU dokonale ilustruje:

"Budete-li stavět zdi proti migrantům, pak zapomeňte na italské peníze. Pokud neprojdou migranti, nepřijdou ani peníze," prohlásil Renzi v italské televizi RAI 1. "Dáváme do unijního rozpočtu 20 miliard eur (asi 540 miliard korun) a 12 dostáváme zpět. Dáme tam ty peníze jen tehdy, budou-li ostatní země dodržovat své povinnosti."

Imigranti připluvší v posledních měsících přes Středozemní moře se počítají na statisíce - počty již dávno přesáhly čísla z minulého roku. Ze Středozemního moře se stala imigrační dálnice. Stačí jen nastoupit na tom správném molu, odrazit se od břehu, a "dobrovolníci" spolu s evropským Frontexem, přejmenovaným na "Pohraniční stráž" cestující pohodlně převezou na starý kontinent.

Doufejme, že na pláč Renziho italští občané odpoví v referendu, s nímž tento ambiciózní socialista spojil své další setrvání ve funkci, jednoznačně - a 4. prosince, tedy v den opakovaných rakouských prezidentských voleb, zasadí proimigračním evropským politikům dvojnásobný úder. Ztráta Rakouska a Itálie před jarními prezidentskými volbami ve Francii by byla Berlínu a Bruselu dvojnásob nepříjemná.

A v tom je do budoucna i naše naděje - uprostřed totalitní beznaděje Evropské unie.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.