Vážený pane Klausi,

s časovým odstupem zhruba týdne od Vašeho veřejného prohlášení k poslední mediální kauze pana Jindřicha Forejta si dovoluji k celé situaci a k ostatním podobným souvislostem vyjádřit.

Vzhledem k tomu, že jste ve svém komentáři použil tradičně velmi silná slova a hon médií na Vašeho chráněnce odsoudil, nemohu jinak, než zvolit také veřejnou formu, otevřený dopis je, myslím, zcela adekvátní k povaze toho, čím chci přispět k náhledu na proces likvidace osobnosti já.

Souhlasím s Vámi v tom, že metody špiclování, sledování, vydírání a podobné projevy nejnižších a nejubožejších tlaků na lidskou osobnost se musí odsoudit a pokud jsou relevantně prokazatelné, potom i trestně právně stíhat a justičně postihnout.

Současně však jako občan České republiky zcela nerozumím tomu, že se dva historicky poslední nejvyšší představitelé této země, Vy a ing. Zeman nepozastavíte ani slovem nad tím, zda je na druhou stranu v pořádku to, že vysoký státní úředník, veřejně známá osoba, dle Vás nenahraditelný „hradní“ ceremoniář má patrně prokazatelně problém s konzumací a pravděpodobně se závislostí na omamných látkách, které by mohly mít potenciálně vliv na úroveň výkonu jeho profesních povinností současně s tím, že dlouhodobě mystifikuje svého zaměstnavatele i veřejnost smyšlenkami o vlastním vzdělání.

Pane Klausi, není to jediným mým pozastavením se nad Vaším prohlášením. Pravdu říci, čekal jsem Vaši reakci a nezklamal jste mě.

Nezklamal jste mě ani tím, že jste v souvislosti s desetiletou zkušeností s panem Jindřichem Forejtem označil mediální hon na jeho osobu jako lidsky a společensky dehonestující.

Nakonec mě nepřekvapilo v březnu loňského roku ani to, že jste obdobnou pozornost nevěnoval jiné osobě z Vašeho nejbližšího okolí, předčasně, zvláštně a domnívám se, že tajemně zesnulému Peteru Kovarčíkovi. Mám, myslím, oprávněný dojem, že osoba Petera Kovarčíka jistě sehrála ve Vašem životě daleko podstatnější roli než osoba Jindřicha Forejta. Peterův náhlý odchod alespoň já pro něho považuji za naprosto fatálně a nezvratně dehonestující.

Víme jistě oba dva, o kom se zmiňuji, oba dva jsme Petera znali. V posledních týdnech se opět mediálně přetřásá jeho role ve vztahu k Vaší „legendární“ amnestii. V souvislosti i s touto kauzou jsem byl již na české i švýcarské straně slyšen a vytěžen a věřím tomu, že se nakonec okolnosti jeho skonu a souvislost s jeho posledními především obchodními aktivitami podaří objasnit a jeho duši osvobodit.

Prvoplánově jsem nechtěl srovnávat současnou jistě složitou situaci pana Jindřicha Forejta se situací svou, nicméně jsem nabyl přesvědčení o tom, že ta srovnání jsou namístě.

Odsuzujete veřejně špiclování, osobní diskreditaci, vydírání….

Věřím, že tedy stejně odsoudíte i jednání Vám dalších velmi blízkých osob.

Pro mě, jako pro občana demokratického státu je zcela nepřijatelné, o to víc nepochopitelné, že osoby dlouhodobě působící ve Vašich poradních sborech prezidenta republiky obchodují s informacemi z policejních databází, lustrují civilní osoby, nechávají je sledovat a v neposlední řadě najímají nejvlivnější skupiny podsvětí k jejich vydírání se zbraní v ruce, k vyhrožování a zastrašování.

Tak to je moje zkušenost, dnes již podložená vyšetřováním, směřující k justičnímu ohodnocení.

Co lidé z Vašeho okolí brání, koho chrání, co jim vadí a proč mě na nějaký čas „odsoudili“ ke společenské a sociální izolaci zůstává prozatím nezodpovězenou otázkou.

Věřím, že ne nadlouho…

Závěrem snad jednu úvahu, námět k zamyšlení.

Není snad to co se děje ve společnosti, jak se prezentují nejvyšší představitelé státu, jaké vytvářejí vzory, jaké uctívají hodnoty a jaké tradice nakonec to nejvíce dehonestující?

Pro nás pro všechny, pro občana, pro národ…

S přáním krásných Vánoc

Petr Cvrk
Česká republika, občan