Význam rituálního vykrvení, které pan poslanec vlastně ani nevysvětlil, však můžeme chápat jako jakési ,,ideové a personální vykrvení" ODS, to znamená absence skutečných osobností a odborníků uvnitř strany a programové vyprázdnění.

Tento trend pokračuje již od éry bývalého premiéra M. Topolánka a dokladuje fakt, že odborné zázemí ODS není nijak na výši, zejména co se týká erudovaných stranických ekonomů. Zároveň okolnosti kolem zvolení M. Kuby (profesí lékař) novým ministrem průmyslu a obchodu poukazují na velmi podivné praktiky, které panují v jihočeské ODS, kde začali tamní politické zápasy pískat tamní kmotři. ODS za posledních pět let svého vládního angažmá ztratila drive a tah na branku, což vůbec není náhodné. Akorát to čelní představitelé této strany nevidí nebo nechtějí vidět.

Je zajímavé v této souvislosti zmínit postoje premiéra Nečase, který se ještě před rokem a půl poměrně ostře vymezoval proti Kubovi jako představiteli regionální skupiny kmotrů v jihočeské ODS a s vážnou tváří deklaroval boj proti nim, o nichž dříve prohlašoval, že vlastně neexistují. Nyní uznal, že M. Kuba prošel určitým vývojem a je plně způsobilý k funkci odpovědného ministra. Nečas tak opět ukázal, že je pouhou loutkou v rukou roztříštěných regionálních mocenských skupin a nemá ve své straně i společnosti žádnou autoritu. Takové názorové ,,odklonění", pokud bych si měl vypůjčit slova M. Kocourka, ovšem mohou ODS přivést v dohledné době k záhubě a postupné sebedestrukci. Tento proces mimochodem již začal počínaje parlamentními volbami v roce 2010. Podle několika na sobě navazujících průzkumů veřejného mínění je jasné, že kromě vládního angažmá a asociálních reforem se na hlubokém propadu popularity ODS odrazily i neprůhledné vnitrostranické struktury, ovládané regionálními kmotry a personální ,,čachry", jichž jsme svědky právě v těchto dnech.

Pokud by skutečně získala ODS podle průzkumů veřejného mínění v příštích parlamentních volbách pouze 15%, tak by to znamenalo nevratný pád do propasti. Strana by se ocitla v situaci ČSSD z roku 2005, kdy měla 10% voličských preferencí a J. Paroubek musel tento nepříznivý stav zvrátit. Protože však ODS chybějí schopné kádry, nenašel by se s velkou pravděpodobností nikdo, komu by se takový ,,zázrak" podařil. A to zde mluvíme o straně, která ještě v parlamentních volbách v roce 2006 získala téměř 36% voličské podpory a byla lídrem na pravé straně politického spektra. Nyní je na stejné úrovni jako KSČM a nevypadá to v brzké době na nějakou pronikavou změnu. Vnitřní nepřehledné boje uvnitř ODS nabyly takových obludných rozměrů, že někteří členové mají velké problémy se orientovat kdo je čí spojenec a naopak.

V programovém ohledu zbyla z původních ideálů ODS jen tradiční antikomunistická karta, jinak je v této oblasti ,,vyjedeno". Strana za 20 let své existence na tuzemské politické scéně ztratila opinion - leadery, možná i někteří straníci pochopili, že aplikace neoliberálního pojetí ekonomiky ve světovém měřítku nás právě dostala do krize, v níž se právě nacházíme, a tudíž musejí stále dokola argumentovat smyšleným návratem komunistů k moci, aby zakryli svou programovou vyprahlost.

Kromě těchto faktorů připočtěme ještě existenci Kalouskovy TOP 09 na pravici, která ale stejně jako ODS ztrácí popularitu kvůli prosazování škrtforem". Na druhé straně je jasné, až ministr zahraničí Schwarzenberg, který je ostudou pro Českou republiku kvůli svému podřimování na světových fórech, odejde na odpočinek, TOP 09 to bude stát nemalý počet hlasů, které tato strana právě díky tváři tohoto bohorovného chlapíka získala.

Případ ,,zhrzeného" Martina Doktora je tak špičkou ledovce. Špičkou ,,personálního" ledovce. Značka ODS jako záruky univerzálních svobod, důstojného života a volného trhu zkrátka přestala táhnout a občany zajímat. Příští parlamentní volby mohou pro ODS znamenat důležitý zlom, ba i existenční. Voliči se v dnešním politicko - ekonomickém marasmu začínají přiklánět k jistotě, kterou jim může dát pouze strana důsledně hájící zájmy občanů, programově se neodchylující od svých minulých a současných závazků a ve svých proklamacích důsledně konzistentní.

Publikováno se souhlasem vydavatele.