Nyní zhruba měsíc po začátku dvouleté lhůty pro exit se britská premiérka rozhodla zariskovat vyhlášením předčasných voleb, které by se měly odehrát už 8. června, čímž se postarala o další překvapení pro finanční trhy.

S variantou, že by si Británie v době jednání troufla na předčasné volby, se i s ohledem na prohlášení současné vládní garnitury jaksi nepočítalo. S ohledem na současné volební preference se sice tento krok jeví jako logický, protože by posílil pozice konzervativní strany, nicméně na druhou stranu tyto volby mohou docela výrazně zvýšit pravděpodobnost rázného rozchodu Británie a EU. A možná vlastně jde o to, aby nová vláda získala silnější mandát pro vyjednávání i tzv. tvrdého brexitu. Nebude ovšem až tak jednoduché se v mezičase soustředit na jednání s Unií a zároveň vést volební kampaň. Takže jak se zdá, o další překvapení nemusí být až tak nouze. Zvlášť když jedna část Spojeného království se stále nevzdává myšlenky na samostatnost a na těsnější vztahy s Unií.

Finanční trhy sice na chvíli oznámení voleb v Británii na chvíli zaskočilo, avšak jejich pozornost se velmi rychle znovu vrátí k politickému vývoji ve Francii, kde se prezidentské volby konají už tento týden.

Preference napovídají, že se situace stává docela nepřehlednou a výsledky prvního kola na rozdíl od předchozích týdnů či měsíců docela nejisté, zvlášť když se hraje i o setrvání Francie v eurozóně. Z pohledu posledního dění v Británii a ve Francii mohou vypadat podzimní volby v Německu jako docela nudnou záležitostí s téměř jistým výsledkem. Politická rizika však s volbami v největší unijní zemi zcela nezmizí, protože už v příštím roce přijdou na řadu volby v druhé nejzadluženější a současně třetí největší ekonomice eurozóny – v Itálii.

Autor je finanční analytik.