V meziročním srovnání se stavební výroba zvýšila o 5,3 %, a to opět především zásluhou inženýrského stavitelství orientovaného na výstavbu infrastruktury. Pokračování boomu se potvrdilo i u bytové výstavby, která se zvýšila o téměř 27 %.

Recese, do které česká ekonomika vstoupila nepochybně se startem koronavirové krize, se podepíše i na výsledcích stavebnictví. Finální dopad krize na stavebnictví však nemusí být až tak drtivý jako v případě průmyslu. Otázkou je, zda stavebnictví bude mít po uzavření hranic dostatek zaměstnanců, aby pokrylo nasmlouvané zakázky zejména v oblasti dopravní infrastruktury.

Útlum naproti tomu nejspíše čeká pozemní výstavbu, která se doposud vezla na vlně konjunktury. Hluboká recese, do které již česká ekonomika vstoupila, se nejspíše odrazí i v poptávce po komerčních nemovitostech i bytech. O prvním rozhodne investiční aktivita zahraničních investorů, o té druhé zase rychlost propouštění v ekonomice, která stlačí i poptávku po bydlení.

Celkově má – s ohledem na veřejné zakázky – stavebnictví velkou šanci přečkat současný ekonomický útlum v relativně dobré kondici a tedy i výrazně lepšími výsledky než třeba průmysl.