Pokles však zdaleka nebyl plošný a v podstatě se týkal pouze pozemní výstavby, a tedy především soukromých a menších zakázek. Statistický úřad dokonce výslovně uvedl, že pokles výkonu se dotýkal především malých firem a živnostníků. Takže spíše než o změnu vcelku pozitivního trendu stavebnictví se jedná o dočasný dopad korona-krize, kdy si menší firmy a živnostníci vzali přestávku, ať už kvůli opatrnosti nebo počátečnímu nedostatku ochranných prostředků.

Naproti tomu inženýrská výstavba zaměřená na budování a rekonstrukce infrastruktury se v květnu mírně zvýšila. Její výsledky jsou úzce spojené s ochotou veřejného sektoru investovat, a jak je zatím vidět z čísel, ta rozhodně minimálně na centrální úrovni existuje. Otázkou je, zda budou pod tlakem slábnoucích příjmů ochotny dál výrazně investovat i municipality.

Pokud jde o bytovou výstavbu, tak čísla o nové výstavbě sice vypadají povzbudivě, nicméně při pohledu na prvních pět měsíců jde stále ještě o menší rozsah než ve stejném období loňského roku. To tedy o žádném budoucím přetlaku nových volných bytů na trhu zatím nenapovídá.

Stavebnictví utrpělo ze všech odvětví v době korona-krize asi nejmenší šrámy, a pokud se podaří udržet investiční výdaje veřejného sektoru, tak může pokračovat s minimálními ztrátami produkce i nadále. Soukromá (nebytová) výstavba je však s ohledem na pravděpodobné investiční škrty firem s velkým otazníkem.