Jestli bylo cílem aktivistů z patnáctého a šestnáctého roku, jako byli Petr Hampl a Martin Konvička, získat politické posty, pak zcela zkrachovali. Jestli bylo jejich cílem posunout společnost směrem k antiimigračním postojům, zlikvidovat myšlenky neomarxismu a vnutit mocenským silám přinejmenším svou rétoriku, když už ne svou agendu, pak uspěli ve všem, co kdy udělali.

Vidím to složitěji, a nejde jen o Konvův návrat do politiky. Především mám za to, že neomarxisté byli sice zesměšněni a znemožněni ve veřejné debatě, nicméně nadále drží téměř veškerou finanční i politickou moc, ovládají média, řídí represivní aparát minimálně srovnatelný s předlistopadovými komunisty, a budují novou armádu. Navíc čas pracuje v jejich prospěch. I ve stavu "nepřijímání žádných uprchlíků" roste islámská populace v ČR tak rychle, že nejpozději za 20 let dosáhneme bodu, odkud nebude návratu.

Nicméně Lošťáka čtete, je rozhodně podnětný. ZDE

(zdroj: petrhampl.com)