Pamětníci říkají, že povodně bývaly i v minulosti, ale ne v takovém rozsahu. Klimatologové jejich příčiny hledají v intenzivních deštích, které trvají velmi dlouho nad malými plochami území, což prý je způsobeno proměnami klimatických cyklů, neboť se změnil chod takzvané arktické oscilace, což je schopnost výměny vzduchu mezi severními a středními šířkami.

V tisku se objevily úvahy, že vltavská přehradní kaskáda nezačala včas odpouštět zásoby vody, aby si udělala místo na povodňový příval, a že převládly zájmy energetické lobby, která údajně dala přednost výrobě elektrické energie před bezpečností obyvatel a jejich majetků, žijících a ležících v povodí Vltavy.

Další zjevnou příčinou povodní je samotná změna krajiny, ve které přibyla spousta cest, silnic a dálnic, průmyslových ploch atd., které způsobují, že se voda nemůže vsáknout do půdy a odtéká.

Změna skladby lesních porostů, kde stále převažují smrčiny i velkoplošný způsob obdělávání zemědělské krajiny způsobují, že schopnost půdy vázat vodu poklesla. Velkoplošné meliorace, odvodňování přírodních mokřadů, regulace toků potoků i řek způsobila, že voda dnes z krajiny odtéká daleko rychleji než dříve.

Například před padesáti roky – povodeň z Jihlavska než dorazila do Třebíče, tak jí to trvalo cca 36 hodin. Dnes, po zrušení stovek rybníků a rybníčků v povodí řeky Jihlavy, které vodu zachycovaly, po rozsáhlých melioracích, které způsobily i zrušení mezí a remízků a po regulacích toků, to takové povodni trvá necelých devět hodin, než se projeví v Třebíči.

Takže se dá říci, že dlouhodobé příčiny vzniku povodní úzce souvisí se sníženou schopností krajiny absorbovat a pozdržet vodu na místě, kde spadla. Krajina ztratila retenční schopnost. Vinen je člověk a jeho neekologické zásahy do krajiny. Narovnané toky řek, likvidace slepých ramen toků, zanesená koryta řek a potoků, rozorání mezí a velkoplošná zemědělská výroba způsobily, že voda ničí krajinu i lidská obydlí.

Například: pokud se na svahu, který v rámci velkoplošné výroby byl zbaven mezí, vysadí kukuřice, která není proložena několika pásy zelené plochy (např. vojtěšky), která by vodu zadržela, tak velká voda spláchne ornici do nižších poloh a zatopí a zničí vše, co jí přijde do cesty.

Stavět další přehrady a poldry je jedna z možností, jak vodu zadržet. Ale i velké přehrady mají omezenou možnost vodu zadržet. Problém povodní se začíná jevit v současné ekonomické krizi v mnoha místech jako likvidační, a jako takový by měl být řešen ve spolupráci vodohospodářů, ekologů a zemědělců, za součinnosti vlády a jednotlivých ministerstev.

Bohužel, současná koaliční vláda v demisi již tento problém nevyřeší. Nevyčerpané kvóty finančních dotací z evropských fondů svědčí o její předchozí nekompetentnosti.

Tyto finanční dotace, které nám pomalu unikají, by mohly posloužit k odstranění povodňových škod, pomohly by při výstavbě dalších či nedokončených protipovodňových opatření a daly by práci tisícům nezaměstnaných spoluobčanů.

A proto si myslím, že nová vláda, která by vznikla na současné koaliční platformě, této republice a jejím obyvatelům bude opět škodit.