Obvykle se o ní mluví v souvislosti se světodějnými událostmi, jako byl „fejk" o iráckých zbraních masového ničení, který vedl k invazi amerických vojsk a dodnes neskončenému kataklyzmatu, který z této poměrně normální země udělal hromadnou střelnici. Ani naše vlast nebyla ušetřena mediálně šířených infekcí, nepodložených sdělení či vyslovených lží – vzpomeňme na kauzu Olovo (2000), Kubiceho zprávu (2006) a mnoho dalších pseudoudálostí, které se dokázaly převtělit v mediální „pravdy" a vyvolat truchlivé domino událostí skutečných.

Nechme pro jednou fatální dramata stranou. Vylovil jsem z paměti jednu v podstatě banální historku, na níž ale lze dobře demonstrovat, jak média dokážou opanovat prostor, v němž jest nám žíti. Je to na první pohled úsměvný, ale v podstatě mrazivý příkladem toho, že varování před médiokracií nemusí být jen planou obavou.

Jde o příběh do té doby (2010) zcela neznámého australského burzovního makléře Davea Kylea, který se stal nechtěně hlavním hrdinou jedné televizní blamáže. Zatímco redaktor na kameru odříkával burzovní zprávy, v sále za ním si v řadě jiných bílých límečků Dave prohlížel soukromou poštu ve svém počítači, a z jedné přílohy mu vyskočila hanbatá fotografie modelky Mirandy Kerr. Právě v tu chvíli byl Dave v záběru, a s ním i obnažená Miranda. Protože prohlížet si nahatá videa v práci se nemá, mohl Dave přijít o práci. Jenomže zasáhla média.

Svou masivní masáží podnítila kampaň s názvem Save Dave (Zachraňte Davea), jejímž cílem bylo donutit Daveova zaměstnavatele, aby si ten padák pro Davea rozmyslel. Vždyť přece, jak řekl jeden z aktivistů kampaně na kameru, podobné obrázky si v práci prohlíží čas od času každý! Ke kampani si přidala – považte – i sama zobrazená, modelka Miranda Kerr.

Příběh měl samozřejmě šťastné vyústění – Dave o práci nepřišel, a navíc se stal přes noc mediální hvězdou u protinožců. Mohl si třeba, kdyby se mu zachtělo, i otevřít si vlastní TV show, kde by vyprávěl o strastech zaměstnance u obří společnosti, ústrky, jichž se tam makléřům dostává, a o krásné solidaritě lidu, který podobné hrůzy prostě nedovolí. Zda tak učinil, mi známo není, ale do logiky příběhu by to zapadalo.

Tak či tak, z Davea se stala hvězda, a to jen díky médiím. Kvůli naprosté prkotině dlouhou dobu jeho jméno skloňovala celá na televizi hledící zeměkoule. Když to domyslíme do důsledku, podobně se dá zacházet s každou zprávou. Z banality vyrábět událost a z události banalitu. Jaký pak bude ten náš svět? Lepší, nebo horší? Každopádně jiný – vymyšlený.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.