„Předseda ČMKOS Josef Středula se vlamuje do otevřených dveří, když apeluje na zaměstnance, aby po svých zaměstnavatelích požadovali růst mezd. Mzdy v posledních letech rostly a v blízké budoucnosti porostou i bez zásahu odborů,“ uvedl prezident HK ČR Vladimír Dlouhý s tím, že podle nejnovější prognózy HK ČR se v roce 2017 meziroční růst nominálních mezd v podnikatelském sektoru přiblíží pěti procentům.

Dlouhý upozorňuje, že přirozený růst mezd je na rozdíl od umělého navyšování mezd ve státní správě úzce spjat s růstem ekonomiky a souvisí s optimismem podnikatelů i kondicí firem.

Optimismus firem je přitom patrný i z předběžných výsledků Komorového barometru – ankety realizované s půlroční periodicitou mezi členy HK ČR. Do průzkumu se tentokrát zapojilo 594 respondentů. Podíl malých a středních podnikatelů, kteří odpověděli kladně na otázku, jaký očekávají celkový vývoj ve druhém pololetí roku 2016, se oproti minulému průzkumu v únoru 2016 zvýšil, a to na 39,8 % z předchozích 32,6 %.

„Tento výsledek je druhým nejvyšším v historii průzkumů realizovaných Hospodářskou komorou od roku 2008. Přitom právě malé a střední firmy zvyšují mzdy s menší ochotou než firmy velké a na celkovém optimismu v jejich případě záleží výrazně více. A co se týká velkých firem, zvyšovat mzdy plánují pro příští rok dokonce čtyři z pěti,“ poznamenal ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Ladislav Minčič. Zhoršení své celkové situace v letošním druhém pololetí očekává pouhých 11,2 % respondentů.

Výborné výsledky naznačují i agregované celoevropské výsledky průzkumu podnikatelské nálady zpracovávané evropským Sdružením malých a středních podnikatelů UEAPME. Indikátor podnikatelské nálady vypočtený Hospodářskou komorou pro ČR pro druhou polovinu 2016 vykázal hodnotu 84,3 bodů ze 100, což je oproti dostupným celoevropským výsledkům UEAPME nadprůměrný výsledek. Indikátor ukazuje na dobrou kondici české ekonomiky, která je přirozeným předpokladem zdravého vývoje mezd.

Podle HK ČR určitý vliv na růst platů v podnikatelské sféře v roce 2017 bude mít nepochybně i výrazný růst platů ve státní správě, který má dle návrhu rozpočtu na příští rok činit významných 6,7 %. „Umělý tlak rozpočtové sféry je však rizikovým faktorem, protože nepřihlíží k mikroekonomickým fundamentům, zejména k produktivitě práce v konkrétní firmě, resp. odvětví,“ doplňuje Dlouhý, podle něhož konkurenceschopnost firem, a tím i celou ekonomiku a růst HDP ohrozí také zvyšování minimální mzdy. O skokovém zvýšení nejnižšího zákonného výdělku od ledna 2017 přitom dnes jedná vláda.

„Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců,“ varuje Dlouhý.