„Vyšší úrokové sazby budou motivovat domácnosti ke spoření. Firmám se zas zdraží financování skrze úvěry. V konečném důsledku lze proto odhadovat, že se sníží růst české ekonomiky a hospodářství se postupně začne připravovat na příchod krize,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla, že se zvýší základní úroková sazba o 25 bazických bodů na 1,5 procenta. Rovněž bylo rozhodnuto o zvýšení diskontní sazby, která představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu, na hodnotu 0,5 procenta. Navýšena byla i lombardní sazba, za kterou si půjčují obchodní banky u centrální banky proti zástavě cenných papírů, na hodnotu 2,5 procenta.
Růst úrokových sazeb by měl vrátit inflaci zpět na cílovou hodnotu ve výši 2,0 procenta. Aktuální míra inflace je přitom vyšší kvůli rychlému růstu mezd a relativně slabé koruně. Růst úrokových sazeb by měl vést ke zklidnění na pracovním trhu, protože se firmám zdraží financování, což sníží poptávku po nových zaměstnancích. Rovněž se sníží poptávka po nákupu nemovitostí, což zklidní situaci na realitním trhu, kde docházelo k vysokému růstu cen.
Rostoucí úrokové sazby budou prodražovat financování státu, který v době nízkých úrokových sazeb nevydal dostatek dlouhodobých dluhopisů. Rostoucí úroky budou motivovat lidi k omezení spotřeby, což bude mít negativní dopad na vývoj hrubého domácího produktu. Obecně lze říci, že na vyšších úrokových sazbách budou profitovat věřitelé, ale dlužníci na ně budou doplácet.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV