„Na rozdíl od loňského roku nelze očekávat, že by letos Česká národní banka výrazně hýbala s nastavením úrokových sazeb. Po dnešním zvýšení lze očekávat, že se úrokové sazby ustálí a do konce roku se budou zvyšovat již jen maximálně jednou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní úroková sazba byla zvýšena o 25 bazických bodů na 2,0 procenta. Rovněž bylo rozhodnuto o zvýšení diskontní sazby na hodnotu 1,0 procenta a lombardní sazby na hodnotu 3,0 procenta.

Růst úrokových sazeb by měl vrátit inflaci zpět na cílovou hodnotu ve výši 2,0 procenta. V březnu došlo k meziročnímu růstu spotřebitelských cen na 3,0 procenta, což odpovídá horní hranici tolerančního pásma. Růst úrokových sazeb sice nedokáže okamžitě snížit růst inflace, nicméně s delším časovým odstupem přispěje ke stabilizaci cenové hladiny.

Vyšší úrokové sazby dále pomůžou posilování kurzu koruny. Rovněž lze očekávat snížení poptávky na realitním trhu, což sníží tempo růstu cen nemovitostí. V neposlední řadě budou mít vyšší úrokové sazby negativní dopad na investice firem, což může vést ke snížení poptávky po nových zaměstnancích, kterých je na pracovním trhu akutní nedostatek. Vyšší úroky rovněž mohou motivovat lidi k omezení spotřeby, což může vést k dalšímu zpomalení růstu ekonomiky.