Z dnešního tisku se dá vybrat ledacos. Všiml jsem si, že se Kvitová letos prvně dostala do semifinále turnaje WTA a že se ve svých 36 letech po pětileté mezeře dostal Lukáš Rosol znovu do hlavní soutěže Wimbledonu. Také je rok od tornáda a bylo zrušeno EET (v momentu, kdy už si na něj všichni zvykli a považují ho za samozřejmost).

Vzhledem k chodu našich životů jsou daleko podstatnější záměry českého státu zmocnit se ČEZu a začít poroučet „větru a dešti“ a začít diktovat ceny elektřiny. Právo má nadpis „Fiala: Klíčové elektrárny státu“, Lidové noviny velmi podobně „Fiala znárodňovatel“. Teď se nebudu pouštět do diskuse, jakou formou má stát pomoci sociálně slabším, a tedy růstem cen ohroženým, jednotlivcům a rodinám. Teď jde jen o to, jestli do výšin hnané ceny energií podlehnutím bláznivé doktríně lidmi způsobeného globálního oteplování (a z ní plynoucímu Zelenému údělu EU) a ceny v poslední době zvyšované i válkou na Ukrajině vyřešíme znárodněním, místo odstoupením od evropské energetické politiky, od emisních povolenek, od energetické burzy v Lipsku, atd. Jako ekonom říkám, že nikoli.

Celý polistopadový vývoj jsme založili na opaku znárodňování, na privatizaci, na rehabilitaci trhu a aktivity svobodných soukromých jedinců a podniků. Strašně rychle se zapomíná. Podtitul článku v LN sice zní „Zestátněný ČEZ problémy s energiemi nevyřeší“, ale Hospodářské noviny o znárodnění ČEZu mají v nadpisu „Nemusel by to ale být špatný plán“. Nezbývá než volat po ekonomické racionalitě. Ale to dnes není moderní. Ani politicky korektní. Věrchušce EU se to určitě nelíbí.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause