Nad logikou nákupů vybavení pro českou armádu se na tomto serveru pozastavujeme poměrně často. Jednak hovoříme o zbytečnosti monstrózních investic do armády obecně, a jednak také často poukazujeme na nesmyslnost a jednotlivých nákupů. A jelikož si česká armáda podle slov ministra obrany vyžádá na přezbrojení jen do konce roku 2025 zhruba 460 miliard korun, zřejmě se zde postřehy týkajících se šílených, hyperdrahých nebo hyperzbytečných, nákupů vojenského vybavení budou objevovat stále častěji.

Případ s neprůstřelnými vestami pro českou armádu už jsme na tomto serveru komentovali. Česká zbrojovka sice tendr na vesty vyhrála, ale vesty si od Zbrojovky armáda nepřevzala. A zakázku dostali Američané.

Tendr byl vypsán na 2291 neprůstřelných vest. Česká zbrojovka je vyrobila a chtěla dodat za celkem 68 milionů korun. Vítězní Američané české armádě dodají vesty v ceně 1000 kusů za 58 milionů korun. Tedy Češi nabízeli jednu vestu za cenu cca 29 700 korun, a Američané dodávají jednu vestu za 52 000 korun. A vest nakonec dodají za 300 milionů korun, tedy zhruba 5769 kusů. Česká zbrojovka by za 300 milionů korun dokázala dodat zhruba 10 101 vest, respektive by oněch 5769 kusů vest, které dodají Američané za 300 milionů, dodala české armádě zhruba za 171 milionů. A ještě jinak: Česká zbrojovka by vesty dodala o 43 % levněji než Američané. Přesto je dodají Američané. Tím však nepochopitelnost celé věci s neprůstřelnými vestami vůbec nekončí.

Armáda si od České zbrojovky vesty nepřevzala, protože údajně nesplňují jakýsi český obranný standard. Americké vesty však s tímto standardem nejspíše vůbec poměřovány nejsou(!).

Tendr vyhrála nevhodná firma?

„Vzhledem k tomu, že nosiče balistických panelů Magnum TAC-1 jsou už zavedeny do výzbroje členských zemí NATO, zejména armády USA, a ověřeny v praxi, není nutné znovu provádět kontrolní zkoušky a státní ověřování jakosti,“ uvedl k vestám Vladimír Lukovský z tiskového oddělení ministerstva obrany. Již ovšem neuvedl, že také české vesty mají katalogové číslo NATO, a tedy splňují požadavky na kvalitu danou mezinárodními předpisy.

Zkrátka se zdá, že regulérní tendr vyhrála pro někoho nevhodná firma, takže bylo potřeba udělat dodatečné úpravy, tak aby mohla vyhrát jiná a aby bylo možno se „zavděčit“ Američanům. Ani tyto úpravy však nejsou udělány tak, aby si soudný člověk nemusel poklepat na čelo.

Pokud A. Babiš vstupoval se svým hnutím do politiky s tím, že zabrání zlodějnám a plýtvání penězi daňových poplatníků, na ministerstvu obrany se to jeho ministrovi Stropnickému vůbec nedaří. Andrej Babiš se vychloubal centrálním nákupem aut i toaletního papíru a na Facebooku rád veřejnost informoval i o tom, kolik je na ministerstvu financí zbytečných tiskáren a kolik by šlo ušetřit, kdyby tam nebyly. Co říká hospodaření ministerstva obrany, které zcela v klidu nakupuje vybavení o 43 % dráž, než by mohlo?

Pokud ministerstvo obrany není schopno se svým rozpočtem hospodařit rozumně a racionálně, a vyhazuje peníze daňových poplatníků za lezení do pozadí, je to argument proto, aby se jeho rozpočet v následujících letech nenavyšoval takovým způsobem, jak je plánováno, a nejlépe se nenavyšoval žádným způsobem. Pokud by se pro české vojáky nenakupovalo vybavení za podobně výhodných podmínek jako neprůstřelné vesty, měla by česká armáda podstatně lepší vybavení, než nyní má, i s nižšími rozpočty, než ministerstvo obrany nyní má.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele