Vladimír Pelc: Stravenkový paušál

01.11.2020 18:02 | Zprávy

Ve sněmovně je novela zákona o daních z příjmů, která po schválení přinese možnost poskytování příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance v peněžité formě. O návrhu se vedou diskuze. Některé finančně zainteresované subjekty na občany chrlí fejky o tom, jak bude díky stravenkovému paušálu státní rozpočet bit.

Vladimír Pelc: Stravenkový paušál
Foto: narsoc.cz
Popisek: Vladimír Pelc

Peněžitý příspěvek na stravování podle § 236 odst. 2 zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat i nyní; uvedený peněžní tok však není na straně zaměstnavatele ani zaměstnance daňově zvýhodněn – u zaměstnavatele nejde o daňově účinný výdaj, u zaměstnance nejde o od daně osvobozený příjem. Proto tento příspěvek zaměstnavatelé nevyužívají.

Návrh na stravenkový paušál obsahuje vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, PSP ČR, 8. volební období, r. 2020, tisk č. 910, jenž by měl být po schválení účinný od 1. 1. 2021.

Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování by byl na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nebyl by tedy součástí vyměřovacích základů pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů]. Takto daňově a odvodově zvýhodněn by byl příspěvek na stravu za jednu směnu podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce až do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin; tedy do výše maximálně 72, 10 Kč (70 % ze 103 Kč, což je hodní hranice rozpětí stravného uvedeného v zákoníku práce).

Na straně zaměstnavatele by byl tento peněžitý výdaj daňově účinný, tedy byl by daňově uznatelným výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů]. Z hlediska daňového by to byla mzdového nákladu.

Jaký by byl rozdíl stravenkového paušálu ve srovnání s poskytováním stravenek?

Pro zaměstnavatele i zaměstnance by byla výhoda volby mezi těmito benefity; výrazná bude výhoda nižších finančních nákladů na výslednou hodnotu benefitu v podobě stravenkové paušálu, protože odpadnou provize stravenkovým firmám, nebudou též administrativní náklady na nákup, účtování a distribuci cenin (stravenek), vytvoří se možnost použít benefit stravenkového paušálu pro zaměstnance i v místech, kde je obtížné nákupy za stravenky uskutečnit; podstatná též bude všeobecná možnost užití peněžního stravenkového paušálu – stravenky není možné upotřebit všude (některá stravovací zařízení je neberou), peněžní prostředky však ano; navíc platnost stravenek je časově omezena, peněz nikoliv. Nezanedbatelný argument ve prospěch stravenkového paušálu je, že výrazná část zisků stravenkových firem plyne do zahraničí mateřským firmám.

Objevily se katastrofické scénáře, kupř. že stravenkový paušál bude znamenat pro státní rozpočet úbytek příjmů ve výši mnoha miliard korun (různá tvrzení uvádějí rozpětí od sedmi do dvaadvacet miliard korun). Není to pravda, jde o fejky jimiž se stravenkové firmy ad. snaží bránit schválení tohoto zákona. I kdyby došlo k mimořádném rozšíření stravenkového paušálu, kupř. k nárůstu jeho užívání v řádu jednoho miliónu zaměstnanců, pak by se fiskální náročnost, tedy snížení příjmů státní rozpočtu z tohoto titulu pohybovalo do dvou a půl miliardy korun; ovšem ty peníze zůstanou v kapsách občanů.

Argumentace, že stravenkový paušál prakticky nemusí být zaměstnanci vždy účelově použit, tedy osobně na své stravování, je argumentace bagatelními případy; ani při tzv. stravenkách není zaručeno, že budou upotřebeny ve shodě s jejich určením. Také tvrzení, že zaměstnavatelé budou využívat tento peněžní benefit jako náhradu mzdy, je zdeformované – mzdu nelze o částky tohoto benefitu snižovat (je dána smluvně), a maximální výše benefitu necelých patnáct set korun měsíčně mzdu nahrazovat nemůže; stravenky mzdu též nenahrazují. Půjde zkrátka jen a jen o další motivační zaměstnanecký benefit.

Zaměstnavatel, pokud nemá vlastní stravovací zařízení a nebude chtít poskytovat peněžní příspěvek na stravování (stravenkový paušál), bude mít nadále možnost poskytovat zaměstnancům tzv. stravenky, na něž jsou výdaje daňově uznatelné do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně do 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

cenzura

I já jsem ostře proti cenzuře, bohužel je se nám tu rozmáhá a to i ze strany vlády. Nebo vy nemáte ten dojem? Vždyť Foltýn je toho jasným příkladem, a myslím, že za celým tím vládním bojem proti dezinformacím je vlastně snaha o cenzuru pro vládu nepohodlných názorů. Netvrdím, že svoboda slova je ab...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…