Nečasova vláda skončila, ale některé velké programy pokračují, především práce na aktualizaci Státní energetické koncepce (ASEK) a rozhodování o dostavbě Temelína. Zatím se veškeré oficiální uvažování o energetice odehrávalo ve stylu „hlavou proti zdi“. Teprve v posledních měsících – ještě před zatýkačkou v kanceláři premiéra - někteří politici zneklidněli nad vyhlídkou, že ČR míří na slepou kolej. Dokonce i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP) věcně upozornil, že pokud bychom dostavbu Temelína posuzovali jen podle ekonomické návratnosti investice, nedává smysl.

A jaké jsou jiné možnosti? To je otázka, která bude posuzována nikoliv řečnicky („není jiné řešení“), ale fakticky – z rozhodnutí Chalupova ministerstva pro životní prostředí se to všechno probere znovu z trochu jiného úhlu a mají být posouzena i případná variantní řešení. Jedním z nich může být britský model snižování závislosti na fosilních palivech cestou zákona, který každoročně stanovuje závazné limity. Zákon má podporu napříč sněmovnou – proti je jen ODS. Podporuje jej také Hnutí Duha a další ekologické organizace, které jsou také odhodlány svůj návrh do EIA nabídnout.

Jak se vůbec ministerstvo životního prostředí dostalo ke slovu?

Aktualizaci Státní energetické koncepce sice předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu, vedené v posledním období Martinem Kubou (ODS), ale proces se mu vymkl z rukou ještě před pádem vlády. Na forhontu se ocitl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), protože nakonec musel přistoupit na to, že státní energetické koncepce podléhají posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Nejspíš tím kolegy zaskočil, protože premiér Petr Nečas (ODS) označoval takový požadavek za čiré bláznovství.

Závěr zjišťovacího zřízení byl zveřejněn na informačním portálu SEA:

http://portal.cenia.cz/eiasea/download/U0VBX01aUDE0OEtfemppc3RvdmFjaV83MjM2MjM1MDE0MTAxMTgzMzcucGRm/MZP148K_zjistovaci.pdf

Že EIA nebude legrace, ukazuje dlouhý seznam požadavků, který dala dohromady vrchní ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí Jaroslava Honová. Tento seznam poukazuje na množství jiných koncepcí a strategií, které už platí, a kdyby se dostaly do konfliktu s energetikou, musely by se předělat, ale zejména seznam nadřazených strategií a koncepcí, které je třeba respektovat. To však zdaleka není všechno, platí také evropská strategie přechodu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 a klimatické cíle EU do roku 2030.