Čím déle omezení trvají, tím je to horší. To není argument proti omezením, ale proti omezencům, kteří je odmítali respektovat nebo je vykuchávali a ohýbali v neprospěch zdraví. Čísla jsou tak hrozná, že i parlament v pátek obrátil a pár dní po hlasování proti nouzovému stavu přešel do fáze, kdy vládě naopak nařizuje jeho vyhlášení. Ta už se vzpouzela jen rituálně a žádala prodloužení toho starého, zatímco sněmovna chtěla nový. Nový je totiž ústavně v pořádku. V nepořádku jsou jen občané, stále častěji zralí na takovou ústavní péči, která toleruje, když se někdo vydává za Napoleona, Babiše nebo pannu Orleánskou.

Člověk jako občan nesmí nikam, ale jako zaměstnanec musí do práce. Tam se mu zřejmě nic nestane. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) o tom informoval velmi rezervovaně:

„Vzhledem k tomu, že ve společnosti, ale ani ve vládě nepanuje konsenzus na tom, zda by se ta omezující opatření měla týkat průmyslu, či nikoliv, máme relativně omezený prostor působnosti, a z logiky věci tedy to hlavní omezení musí mířit do mobility obyvatelstva.“

Takhle úvaha velmi rozzlobila odborářského předáka Josefa Středulu, který důrazně protestuje, aby občan byl obětován za záchranu ekonomiky. Nakonec se rozhoupala i ČSSD a na pátečním předsednictvu padlo rozhodnutí, že bude ve vládě požadovat uzavření alespoň méně důležitých podniků. Či přesněji, "nebude se bránit ani uzavření průmyslu, pokud se prokáže, že to pomůže výrazně omezit počet kontaktů mezi lidmi."

V Česku už byl zaznamenán Covid-19 u 1,2 milionu osob, to je 12x víc než v Číně. Když nepočítáme státy velikost okresu, máme světově nejvyšší počet nakažených (1152 na 100 tisíc obyvatel), a co horšího, také podíl zemřelých na 100 tisíc obyvatel (187), před Británií (184). V USA je to 150, v Německu 84. Někde tam lítá i Belgie, ale z nějakých důvodů do jedněch tabulek se 192 mrtvými na 100 tisíc obyvatel zařazena je, do jiných ne.

Co však udeří do čí, máme jeden z nejnižších poměrů počtu zemřelých na počet nakažených (1,7 %).  V Británii mají 2,9 % zemřelých z celkového počtu nakažených. Česko je na tom zhruba stejně jako USA (1,8 %), ale s tím rozdílem, že Spojené státy vydávají na zdravotnictví 18 procent HDP, to je třikrát víc než ČR, a to má jejich HDP čtyřikrát víc běžných dolarů na osobu než ČR. Zhruba řečeno – počty nakažených vypovídají o disciplíně obyvatelstva, počty zemřelých o kvalitě vládního vedení a poměr zemřelých k nakaženým o kvalitě našeho zdravotnictví a nasazení zdravotníků. Je tu zřejmý nepoměr, proto bychom měli bychom brát názory zdravotníků víc v potaz.

A jsou tu i další nelichotivé statistiky. Zatímco jsme na čele v počtu infikovaných a úmrtí na Covid-19, na chvostu v EU jsme  v počtu očkovaných. S odstupem času se možná ukáže, že naše zpoždění bylo jenom v týdnech, ale ty týdny jsou drahé. V pátek bylo v Česku očkováno 5,29 procenta obyvatel, pětkrát méně než v Británii (27,72) a čtyřikrát méně než v USA (19,55), v zemi, kterou jinak vydáváme za příklad rozvalu, napřed politického, a teď ještě klimatického.

https://coronavirus.jhu.edu/data/mortality

Vedle zmatků, které lze tolerovat, neboť jde o bezpříkladnou logistickou výzvu, nás blokuje také nedostatek vakcín. Krok správným směrem představuje komunikace prezidenta Miloše Zemana s ruským protějškem Vladimírem Putinem, ze které vzešel příslib dodávek ruského Sputniku V. Připomeňme, že jde o vakcínu, která má dva odlišné nosiče antigenu, který má spustit imunitní reakci. Druhá dávka je zabudována do jiného adenoviru než má dávka první, takže tělo jej nepozná a nezačne svou imunitní reakcí likvidovat už samotný nosič antibody (vektor) ještě dřív, než vakcína stačí zasáhnout. Britsko-švédská AstraZeneca, která má podobnou vakcínu, ale s oběma dávkami na stejném adenoviru, už navázala s ruským Gamaljevovým institutem spolupráci na tomto účinnějším řešení.

Vláda si klade podmínku, že ruskou vakcínu nejprve schválí evropský regulátor, ale to jsou další týdny nebo měsíce. V minulosti jsme si všechny vakcíny vyráběli sami ve státním Ústavu sér a očkovacích látek, než byl tento ÚSOL debilně privatizován a závod v Bohumili nakonec skončil v rukou Američanů. Nicméně zůstal aspoň schvalovací orgán, Státní ústav pro kontrolu léčiv SÚKL, a jistě i jeho odborná úroveň, aspoň na úrovni výkonných postů. Proto není od věci názor prezidenta Zemana, že pro schvalování ruské vakcíny by měl SÚKL stačit.

Ve sněmovně našel jen podporu komunistů. Vyjádřil ji poslanec Vojtěch Filip (KSČM):

„Prostě donuťte Státní úřad pro kontrolu léčiv k tomu, aby tady autorizoval použití vakcín i těch jiných, než zatím autorizuje Evropská léková agentura, a pojďme se chovat alespoň tak jako sousedé z Rakouska nebo Maďarska. Alespoň tak. Mohli bychom se chovat i lépe, protože jsem přesvědčen, že naši odborníci na to mají, ale nesmí se bát nést tu odpovědnost.“

Měl nejspíš na mysli fakt, že český výzkum vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 byl dotažen až po testování na hlodavcích. Ukončen byl na začátku loňského prosince ministrem zdravotnictví Janem Blatným. Stopnul to i proto, že by vakcínu nebylo kde vyrábět, protože kapacitu v Bohumili už měl zarezervován americký Novavax.

Vývoj vakcín je taky nákladný. Už dosavadní vývoj prototypu této vakcíny stál 4,3 milionu korun. Tady se sluší pro srovnání uvést, že jen schodek českého státního rozpočtu za dva roky pandemie dosáhne bilion korun a další bilion bude stát výpadek domácí produkce. Zda zatížit rozpočty ještě dalšími výdaji, byť by zachránily tisíce životů a zkrátily důsledky epidemiologických omezení a míru hospodářských škod, to by musela nejprve spočítat naše rozpočtová rada. Naivní občané do toho nemají co mluvit, stejně jako naivní výzkumníci.

Těch naivních vědců, kteří si myslí, že vědět pomáhá, tu máme přehršel. Upozornil na ně ve sněmovně poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL):

„Velmi apelujeme na další krok, který nám tady chybí 11 měsíců: řízená spolupráce mezi vládou a českými mozky, českými vědci a českými firmami. Jsme špička v nanotechnologiích ve světě. Máme firmy, které zestonásobily svůj obrat za posledních 11 měsíců, ale chybí mi tady technologická provázanost, aby tyto technologie dneska byly navázány na školy, školky, zdravotnická zařízení, ať umíme bojovat s epidemií právě i díky technologiím, které tady máme.“

Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) zase nabídl zkušenost z nemocnic:

„Moje žena pečuje o covidové pacienty, takže bylo jen otázkou času, kdy se nakazíme. Není to skutečně žádná rýmička, není to legrace, skutečně nemá smysl to podceňovat. Ale je potřeba těm lidem nějak pomoct. Problém je, že lidé jsou bezbranní. Není v podstatě nic, čím by se mohli alespoň nějakým způsobem léčit. Paralenem, Ibalginem, čajem to prostě není možné zvládnout.

Já bych chtěl apelovat na pana ministra zdravotnictví Blatného, jestli mě poslouchá, aby se pokusil, aby zajistil, aby prostě aspoň léčiva, která zvyšují imunitní odpověď organismu, což je třeba ten Isoprinosine. Je to vyzkoušené, v Polsku to funguje, aby to bylo dostupné, aby to bylo dostupné lidem, nejenom na předpis s obtížemi, ale aby to bylo možné koupit v lékárnách. Protože to je lék, kterého sice v nemocnicích je dostatek, oni ho dají pacientům ve chvíli, kdy je tam dovezou, kdy už mají problémy, kdy už mají poškozené plíce, kdy už lapají po dechu a v té chvíli zvýšená imunitní odpověď nepomůže, naopak zabíjí.

Kdežto kdyby ti lidé měli možnost si to vzít na začátku nemoci, těch těžkých případů by ubylo, tak jako v Polsku. Tak to prostě je. Čtyřikrát větší země má polovinu úmrtí, má podstatně méně pacientů, kteří jsou v těžkých stavech.“

Ale premiér Andrej Babiš (ANO) se taky stará:

„Ten nový zázračný lék v Izraeli. Osobně jsem psal dopis tomu vědci, jsme v kontaktu. Mimochodem u nás naši vědci vymysleli podobný lék. Včera šla žádost na SÚKL, je to roztok, když se inhaluje, tak zabíjí vir v těle.“

Kdyby se v zemi víc spolupracovalo a méně politicky pletichařilo, mohlo tu být víc živých rukou schopných zatleskat, a pak to případně odměnit v úplně jiných urnách při volbách.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele