Zdeněk Smejkal: Miroslav Grebeníček versus Jan Palach

01.07.2013 11:27 | Zprávy

V uplynulých týdnech projednávala Poslanecká sněmovna České republiky návrh zákona, abychom 16. leden, den, kdy se upálil Jan Palach, uctívali jako státní svátek pro utrvalení jeho památky a postoje v krizovém údobí po srpnu 1968.

Zdeněk Smejkal: Miroslav Grebeníček versus Jan Palach
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Grebeníček v poslanecké lavici

V rámci jednání vystoupil i Miroslav Grebeníček, bývalý předseda Komunistické strany Čech a Moravy a nynější poslanec za tuto stranu, a dovolávaje se "historické paměti" a náležitých "historických souvislostí let 1968 – 1969" prohlásil, že "Jan Palach se  nezapálil na protest proti KSČ" a že "jeho sympatie patřily především reformním komunistům". Grebeníčkovo prohlášení vyvolalo bouřlivou protestní odezvu. Nechyběly však ani hlasy, že ač byl Palach hluboce nábožensky založený (Husitská církev), zaujatě studoval i marxismus. Pokusím se blíže objasnit, jak Grebeníčkův projev, tak i onen Palachův nazorový protiklad.

Grebeníček pravdivě vyzvedl, že reformní komunisté měli koncem šedesátých let širokou podporu společnosti včetně vysokoškolských studentů. “Atmosféra nadšení, hrdost na vlastní zemi a podpora vedení státu byla tenkrát až neuvěřitelná". Jmenoval pak A. Dubčeka, O. Černíka, J. Smrkovského, F. Riegla a jiné, kteří se se svou otevřenou svobodomyslností "stávali doslova idoly jara roku 1968". Je zajímavé sledovat, jak se Grebeníček tváří, jako by on a dnešní komunisté byli odedávna zajedno s reformními komunisty šedesátých let. Historická paměť nám však napovídá, že to byli právě nesmiřitelní odpůrci těchto reformátorů, kdo po intervenci v srpnu 1968 zůstali straně "věrni" a provedli v ní nejdůraznější čistku v její historii, čistku, která totálně zdecimovala nejen reformisty, ale i  jejich sympatizanty, a to do všech ničivých důsledků. Křivdy tenkrát spáchané dodnes odčiněny nebyly. A jestliže Grebeníček připomíná výsledek sociologického průzkumu z června 1968, kdy se 89 % respondentů vyslovilo pro socialismus a jen 5 % pro kapitalismus,  signalizuje mi moje pamět,  že se těch 89 % vyslovilo pro socialismus s lidskou tváří a nikoli pro jeho hrubě zdeformovanou podobu ve vydání stalinském a gottwaldovském až husákovském. A tato podoba všelijak kamuflována se stala i dědickým údělem Grebeníčka a dnešní KSČM. (Agnieszka Hollandová, režisérka záslužného filmu Hořící keř o Janu Palachovi, která studovala na pražské FAMU a prožila Pražské jaro i jeho mocenskou likvidaci, případně poukázala na historickou anomálii, že KSČM dodnes existuje, ba má dokonce zastoupení v parlamentu: Představte si, že by v Německu dodnes existovala hitlerovská NSDAP).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Mgr. Pavel Fischer byl položen dotaz

,,Není moudré dávat stranou možnost členství Ukrajiny v NATO" - tvrdíte Vy.

A slibovat Ukrajině něco, co je nereálné, je podle vás v pořádku a fér i vůči Ukrajině? Nebo fakt věříte tomu, že by se vstupem Ukrajiny do NATO všichni souhlasili? Pokud vím, tak je souhlas všech členských států podmínkou pro vstup. Nebo ne?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Německé volby v kontextu rozpadajícího se Západu

15:49 Ivo Strejček: Německé volby v kontextu rozpadajícího se Západu

Denní glosa Ivo Strejčka