Když už nevědí kritici Evropské unie kudy kam, začnou prohlašovat, že ta Evropská unie jen giganticky přerozděluje, že peníze mají pěkně zůstat podnikatelům, že přerozdělované peníze se stejně rozkradou nebo rozdělí na hrozné blbosti. Připomíná mi to spolužáka Popeláka, který říkal, že jeho teta Máňa je hrozná kráva. Dala mu totiž pětikorunu. On si za ní koupil višně a zapil je limonádou. Pak ho rozbolelo břicho.

V porovnání s americkým federálním rozpočtem je samozřejmě ten evropský titěrný, na rozdíl od toho amerického taky ale neplní stabilizační úlohu. Rozpočet je takový, že podporuje vyrovnávání úrovně jednotlivých zemí, stimuluje výzkum, inovace a školství. Kritizované výdaje na zemědělství klesají, z někdejších 60 % by to napříště mělo být včetně podpory venkova asi 25. Zemědělství dnes nechme stranou, to je námět pro jiný blog.

Ani Evropská unie samozřejmě není žádným vzorem dokonalosti. Většinu jejích peněz ale rozdělují samy národní administrativy. Korupce a zlodějna je tedy kolem evropských peněz výlučně v režii jednotlivých států. Některé země své sumy utratí včas a bez problémů, jiné jsou ve zpoždění, nabídku nakonec ani nevyčerpají.

Už zpožděním čerpání země přichází o peníze. Peníze, které jsme nevyčerpali, se neúročí. Tedy přicházíme o to, čím naše penízky za dobu prodlení znehodnotí inflace. To má motivovat k včasnému užití peněz. Země ale přichází o další příjmy. Z procenta HDP, které bychom mohli čerpat navíc, bychom také zpátky vybrali přes deset miliard na daních a ušetřili bychom dávky nejmíň za dvacet tisíc lidí, kteří jsou jinak nezaměstnaní.

Kdyby ty peníze nebyly, nebyla by korupce, holedbají se kritici. Inu, to máte tak: Když se krade, krade se všecko. Jdete-li do obchodu, koupíte buřta, který maso neviděl, a ještě vás lohnou na váze. Na faktuře ze servisu občas najdete položky, které tam nepatří. Řetězec vykopne každou chvíli nákupčího, který bral úplatky od dodavatelů. Učitel okrade vaše dítě tím, že odflákne hlodavce a vzácné plyny. Krade-li se všude, nedivte se tak náramně, že Češi kradou i v evropských fondech.

Mají však krádeže v evropských fondech přece jen nějaké omezení. Pokud někdo něco chce, musí na to přidat ze svého. Minimálně je to patnáct procent ale taky to může být padesát. Čerpá-li soukromý podnik z programu, musí prostě něco zaplatit sám. Obvykle to funguje. Přesto lze najít způsoby, kde z vlastního neteče.

Ať je balík peněz evropský nebo národní, soukromý nebo veřejný, je kolem něj tanec. To víte, balík. Kolem každého balíku peněz samozřejmě tancují tajtrdlíci, co vyhrožují, že bez nich ty peníze nedostanete. Nezvládnete vyplnit nabídkové formuláře a taky neznáte ty lidi, co o tom rozhodují, že… Tajtrdlíci vždycky bojují o to, aby formuláře byly co nejsložitější a aby ve výběrových komisích měli strejčka. Blbý je, že občas ho tam mají.

Můžete investovat do toho, že formuláře zvládnete sami. S tajtrdlíčky to bývá dražší, delší, a formuláře jsou hůře vyplněné. A strejčci v komisích jsou na ně leckdy alergičtí. Na druhé straně jsou ale slušné firmičky i renomované kanceláře, které vám poskytnou kvalitní servis. Nikoho konkrétního nedoporučuji.

Neplačte, že napoprvé neuspějete. O zakázku na opravu chodníku v Kotěhůlkách se taky písemně uchází deset firem, musíte doložit kdeco, a nakonec vyhraje jen jeden. U fondů uspějete možná už napočtvrté. Pokud se vám bude zdát, že vybrali z vašich projektů ten objektivně úplně nejpitomější, tak to je normální. Zákazník musí být trochu cvok. Zaplaťpánbůh. Jinak by si vás nevybral.

Že mezi schválenými projekty najdete i náramné hlouposti? No, někdy je to hodnocení subjektivní a jindy zase nepříjemně pravdivé. Všechno se nepovede. Pekař občas neprodá koblihy a nový noťas se na trhu ukáže jako totální propadák. Optimisticky bych vás měl vyzvat k podávání kvalitních projektů, které vytlačí balast. Ale zkušenost říká, že v nějakém rozsahu bude mít hloupost vždycky zelenou.

Evropa nemá nástroj, jak kontrolovat vše, mají si to dělat doma. S naší kontrolou ale spokojenost není. Namátkově a zhruba se v EU ale přece něco kontroluje. Pokud se projekt zarazí předem, je ještě dobře. Je jen hrozná ostuda. To se stalo v případě Dobešova projektu Sport, který mlhavě sliboval utratit půl miliardy za nějakou propagaci a organizaci sportu.

Nejhorší je, když se projekt zarazí ve fázi vyúčtování. Tak se třeba nákladem dvou miliard zesplavnila Vltava z Budějovic do Týna a naslibovala se bohatá lodní doprava. Teď tam plavou kachny a Brusel nám říká, že nádrž na kachny není vodní cesta. Nic neproplatí. Neproplatí ani dálnice, kde se neprovedlo řádně výběrové řízení a přišlo to zbytečně draho. Neproplatí špitálům předražené přístroje. Peníze, co jsme si „rozkradli,“ si máme zaplatit sami.

Za to, že krademe, ale nemůže Evropská unie.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.